Rostlinolékařský portál

Patří mezi nejúpornější plevelné rostliny. U tohoto druhu převládá vegetativní rozmnožování kořenovými výběžky, které jsou v půdě ve značné míře umístěny vertikálně. Některé kořeny dosahují hloubky několika metrů. Kořenové výběžky se na několika úrovních v půdním profilu větví a k povrchu půdy pak prorůstá jejich spleť. Kořeny obsahují velké množství rezervních látek. I tříleté zabránění asimilaci nadzemních orgánů, nesnížilo regenerační schopnost a vitalitu osních pupenů na kořenových výběžcích. Kořeny svlačce rolního prorostou i velmi extrémní překážky, proderou se puklinami v betonu, prorostou štěrkovou vrstvu silnice, nadzvednou asfaltový pokryv chodníků a pod. 
Kvete od května, semena uzavřena v tobolkách zůstávají na zaschlých lodyhách často až do jara. Protože má velmi velká semena (největší z polních plevelů), může vzcházet ze značných hloubek. Generativní rozmnožování má značný význam na nezemědělských půdách. Klíční rostliny svlačce rolního nacházíme zejména v jarním období velmi často také na orné půdě, zejména na okrajích pozemků, zvláště v teplejších oblastech. Výskyt svlačce je podporován redukovaným (minimálním) zpracováním půdy. 

Vyskytuje se ve všech oblastech našeho státu.

Může zaplevelovat všechny plodiny. Nepříjemný je v zahradních kulturách (v rybízu apod.).