Rostlinolékařský portál

Řepka olejka, hořčice a jiné druhy z čeledi brukvovité (Brassicaceae) včetně zeleniny a plevelů.

Fomové černání stonků řepky způsobují úzce příbuzné druhy Plenodomus lingam a Plenodomus biglobosus z oddělení Ascomycota, nepohlavní stadium se nazývá Phoma lingam. Obě houby se v porostu řepky vyskytují samostatně i společně. Pyknidy jsou kulaté, tmavě hnědé až černé plodnice o průměru 220–380 μm. Konidie jsou jednobuněčné, hyalinní, krátce válcovité spory o velikosti 1,25–2,36 × 2,60–5,70 μm.

Fomové černání stonku řepky se může projevit na všech částech rostliny a ve všech fázích vývoje. Na kořenovém krčku vzcházejících rostlin se objevují tmavě hnědé až černé skvrny. Při silném napadení kořenový krček zčerná a rostliny mohou odumřít (padání klíčních rostlin). Na infikovaných děložních lístcích a pravých listech se tvoří nekrotické nažloutlé skvrny (7–9 dní po infekci), které jsou uprostřed šedobílé s malými černými tečkami - pyknidami. Plenodomus lingam vytváří skvrny o velikosti 4–8 mm a Plenodomus biglobosus vytváří skvrny o velikosti 2–3 mm. Skvrny na listech se šíří a postižená tkáň se rozpadá. V případě silného napadení mohou listy před zimou odumřít. V dalších fázích růstu řepky zůstává P. biglobosus ve stonku v horních částech rostliny, kde tvoří zapuštěné nekrotické léze, zatímco P. lingam přetrvává bez příznaků v základu rostliny. Infekce se postupně šíří i na lodyhu a v době tvorby šešulí až zrání se stonek zbarvuje šedohnědě a odumírá. Na stonku jsou béžovohnědé, podlouhlé lehce propadlé skvrny s tmavohnědým až černým okrajem, v nich se tvoří malé černé pyknidy. Skvrny je možné pozorovat i na šešulích a bočních větvích. Napadená pletiva na kořenech a bázi stonku jsou tmavohnědá, rozpraskaná a zpuchřelá - zkorkovatělá. Proto je choroba také nazývána suchá hniloba. Nekrotické buňky vytvořené na spodní části stonku blokují nebo přerušují cévní systém rostliny, což vede k předčasnému dozrávání, zlomení stonku ä nízkému nebo žádnému výnosu. K tvorbě nekrotických skvrn, včetně černých pyknidií v důsledku sekundární infekce, může docházet po celou vegetační dobu a mohou se objevit na listech, stoncích a luscích.

Na kořenovém krčku a lodyze je možná záměna s verticiliovým vadnutím řepky, při pozdním napadení s šedou plísňovitosti brukvovitých a listovou skvrnitosti řepky. Obtížně lze v některých případech odlišit fomové černání stonku řepky a verticiliové vadnutí řepky. Drobná černá mikrosklerocia V. longisporum jsou drobnější ve srovnání s pyknidami L. maculans, L. biglobosa. K přesné detekci patogenu je možné využít molekulární metody (PCR). Na šešulích je možná záměna s napadením patogeny alternariové skvrnitosti brukvovitých a bílou skvrnitostí řepky (Neopseudocercosporella capsellae). Pro patogeny L. maculans, L. biglobosa jsou opět typické tmavé pyknidy v místě napadení. Na podzim mohou být skvrny na listech zaměněny s alternariovou skvrnitostí brukvovitých nebo s plísní brukvovitých, bílou skvrnitostí řepky nebo poškození způsobené listovým hnojivem (DAM). Patogen lze potvrdit mikroskopickým pozorováním preparátů nebo molekulární metodou (PCR).

Patogen přežívá v půdě 2–3 roky. Zdrojem nákazy jsou nezapravené posklizňové zbytky brukvovitých. Choroba je také přenosná osivem. Na napadených posklizňových zbytcích se vytvářejí pseudotecia, uvnitř se ve vřeckách vyvíjejí askospory, které jsou šířeny větrem a deštěm na větší vzdálenosti. Ty (L. maculans, L. biglobosa) na podzim infikují rostliny a způsobují primární infekci. Dalším zdrojem šíření jsou konidie, které se vyvíjejí v pyknidách na napadených částech rostlin (P. lingam). U tohoto šíření se uvádí menší význam. Askospory infikují děložní lístky nebo pravé listy mladých rostlin a pronikají do jejich tkání přes průduchy nebo rány (mechanické, způsobené škůdci). Krátce po infekci (11–12 dní) se na nekrotických skvrnách tvoří černé tečkovité pyknidy. V pyknidách se tvoří konidie, které jsou po dozrání (15–17 dní po infekci) rozptýleny na krátké vzdálenosti dešťovými kapkami a způsobují sekundární infekci listů, stonků a lusků (méně infekční než primární infekce askosporami). Sekundární infekce může nastat během celého vegetačního období, pokud jsou přítomna místa s pyknidami. Po fázi listových skvrn následuje delší období, během kterého se patogen šíří (růstem mycelia) rostlinným systémem (mezi buňkami, cévními svazky a xylemem) nejprve do stonku a později podél stonku, aniž by vyvolával jakékoli příznaky. V případě Plenodomus biglobosus roste nahoru a v případě Plenodomus lingam směrem k základně rostliny (řepka je ve fázi listové růžice). Následuje dormantní fáze, která trvá až do začátku kvetení. Po dormantní fázi se znovu aktivuje a vyvolává typické příznaky na spodní části stonku. Tkáně kořenového krčku vytvářejí specifické podmínky vhodné pro přežití velkého množství patogenu. Tato kolonizace rostlinných tkání vede k zablokování nebo vážnému poškození cévního systému, zničení kůry stonku a suché hnilobě stonku v oblasti kořenového krčku.

Primárním zdrojem infekce jsou askospory, které se vyskytují na rostlinných zbytcích a větrem se šíří na velké vzdálenosti. Během vlhkého počasí se infekce v porostu šíří dešťovými kapkami. Přenos můře probíhat i kontaminovaným osivem nebo prostřednictvím brukvovitých plevelů.

Výskyt patogena způsobuje předčasné dozrávání, snižuje výnosy a způsobuje poléhání, což znemožňuje sklizeň. Výše škod na výnosech se pohybuje do 20 %. V západní Evropě je uváděno až 50 %. Napadení je silně závislé na zdroji infekce a průběhu počasí. Choroba je v různé intenzitě rozšířena na celém území ČR.

Monitorování výskytu na podzim se provádí pozorováním příznaků na plodinách orientačně od fáze BBCH 09 do počátku listopadu nebo do prvních déletrvajících mrazů a dále na jaře, orientačně fáze BBCH 30–69. Stanoví se přítomnost a intenzita napadení.

K přímým metodám monitoringu patří metoda záchytu letu askospor patogenu s následným vyhodnocením četnosti askospor za 1 den. Na základě vyhodnocení denního letu askospor je stanoveno nebezpečí výskytu choroby na dané lokalitě.

K nepřímým metodám monitoringu patří vyhodnocení optimálních podmínek pro růst a vývoj patogenu: dostatečná relativní vlhkost vzduchu a teplota vzduchu.

Zpravidla placené služby na základě hodnocení denního letu askospor nebo signalizace nebezpečí infekce na základě průběhu počasí.

Je možné využít prognostické modely nebezpečí infekce pracujících na základě hodnocení průběhu počasí v konkrétní oblasti. Riziko výskytu je vyšší v přerostlých porostech, při hnojení vyššími dávkami dusíku a u rostlin s poškozenými rostlinnými tkáněmi (kroupy, škůdci). 

• Práh škodlivosti pro ošetření je při napadení 10 až 15 % rostlin na podzim a pří více než 15 % napadených rostlin na jaře. 
• V dlouholetých maloparcelkových pokusech bylo po podzimním a časně jarním fungicidním ošetření a jejich kombinacemi zaznamenáno zvýšení výnosu mezi 3 až 7 %, v případě použití fungicidního přípravku s morforegulačním účinkem na posílení zimovzdornosti až 15 %. 
• Vyšší vliv ošetření na výnos byl zaznamenán v případě vhodných podmínek pro rozvoj patogenu: srážky na úrovni normálu a vyšší a následně vyšší teploty na podzim (srpen, září, říjen) a na jaře po obnovení vegetace.

Na základě hlášení signalizace nebezpečí výskytu pomocí prognostických modelů, které hodnotí splnění podmínek pro ošetření na základě průběhu počasí v konkrétní lokalitě. Splnění podmínek pro ošetření – osevní sled v pěstování brukvovitých 3 a méně let. Dlouhodobě vysoká relativní vlhkost vzduchu a vyšší teploty v období setí a vzcházení a na podzim, setí před agronomickým termínem pro danou oblast.

• Použít zdravé, certifikované osivo.
• Minimálně 3–4letý osevní postup.
• Upřednostňování odolných odrůd/hybridů.
• Dodržení termínu setí.
• Optimální výsev.
• Vyrovnaná a racionální výživa.
• Omezit poškození pletiv škůdci.
• Zaorání posklizňových zbytků.
• Podpora mikrobiálního života v půdě.
• Výběr stanoviště – vyhýbání se uzavřeným a vlhkým místům, zamokřené a zhutnělé půdě.
• Odstraňovat brukvovité plevele sloužící jako rezervoár patogena.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Fungicidy jsou účinným nástrojem, ale jen při správném načasování a jako součást integrované ochrany. Provádí se preventivní ošetření a ošetření na počátku zaznamenaného výskytu. Ochranu vzcházejících rostlin zajistí moření osiva. Během vegetace je možné foliárně aplikovat fungicid. Nejdůležitější je chemická ochrana v podzimním a případně jarním období. Optimální termín pro podzimní ošetření je ve fázi BBCH 14–16 (4.–6. pravý list). Vhodný termín jarního ošetření je na počátku dlouživého růstu (BBCH 30). Časně jarní ošetření má pozitivní vliv na infekce vzniklé na jaře, zpomalí vývoj patogenu, ale nezničí již infekce, které vznikly na podzim. Fungicidy nejsou účinné, jakmile patogen pronikne do stonku. Cílené fungicidní ošetření v době květu se zpravidla neprovádí, ale částečně snižuje napadení chemické ošetření proti dalším houbovým patogenům ohrožujícím porosty v období tvorby šešulí a dozrávání.

U P. lingam i P. biglobosus se postupně objevuje snížená citlivost k DMI fungicidům.

Velmi dobrá účinnost fungicidního ošetření nastává v případě, že je postřik aplikován včas (účinné jsou hlavně podzimní až raně jarní aplikace, zaměřené na listovou fázi infekce), použije se přípravek s více účinnými látkami a zároveň je ochrana součástí komplexního integrovaného přístupu (osevní postup, odolné odrůdy, eliminace posklizňových zbytků). 
K omezení účinnosti přípravků dochází v případě, že patogen již pronikl do stonku, je použit pouze jeden typ fungicidu a nebo je již vysoká hladina rezistence v populaci.

Metodická příručka na uplatnenie integrovanej ochrany proti škodlivým organizmom pri pestovaní kapusty repkovej pravej. Michalovce: VÚA Michalovce, [online]. Dostupné z: https://www.vurv.sk