Rostlinolékařský portál

Především jarní ječmen a jarní pšenice, vzácněji žito, plevelné trávy (pýr).

Dospělci jsou žluté, 4 mm dlouhé mušky se třemi podélnými černými pruhy na hřbetě a trojúhelníkovou černou skvrnou mezi očima. 
Larva (apodní, acephalní) bez nohou a bez hlavy, dlouhá 7 mm, žlutavě bílá. Na posledním článku jsou 2 hrbolky. 
Kukla je hnědavá 3–7 mm velká.

Na jarním ječmeni a jarní pšenici doutníkovitě zduřelá stébla. Klasy vymetají jen částečně nebo nevymetají vůbec. Část stébla nad posledním kolénkem bývá šroubovitě stočená. Na stéble směrem od klasů k nejvyššímu kolénku je světlá, později hnědá rýha.

V praxi bývá poškození zaměňováno s poškozením způsobeným 3. generací bzunky ječné (Oscinella frit).

Dospělci létají v květnu a červnu. Vajíčka jsou kladena na různé části mladých rostlinek, přednostně na pozdě a pomalu metající odrůdy jarní pšenice a jarního ječmene. Larvy se líhnou po 5–7 dnech a pronikají pochvou listů k základu klasu. Žírem vyvolávají tvorbu doutníkovité zduřeniny. Kuklí se nad posledním kolénkem. Dospělci 2. generace létají v červenci a v srpnu. Samice 2. generace kladou na výdrol, pýr a časně seté ozimy. Přezimují larvy v srdéčku rostlin. Kuklí se až na jaře.

Škodlivé výskyty jsou sporadické a lokální. Škodí převážně larvy 1. generace. Snižují hmotnost a kvalitu zrna.

Monitoring výskytu imag se provádí smýkáním pomocí entomologického smýkadla, pozoruje se počet imag na 100 smyků o šířce záběru 2 m. Vizuálním pozorováním v porostu se sleduje počet vajíček či larev na 100 stébel nebo procento napadených stébel.

• 50 dospělců ve 100 smycích o šířce záběru 2 m;
• 10 vajíček či larev na 100 stébel (v květnu až červnu v jařinách);
• 5 % napadených stébel.

• Pěstování časně metajících odrůd.
• Včasný výsev jarního ječmene a jarní pšenice.
• Hubení pýru a výdrolu.
• Dostatečné hnojení fosforečnými hnojivy, která posilují odolnost rostlin vůči napadení.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

• Ošetření indikuje překročení prahu škodlivosti.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.