Rostlinolékařský portál

Pšenice, tritikale, žito a některé druhy trav.

Prvními příznaky, které se objevují na rostlinách, jsou malé, hnědé skvrny oválného tvaru, které jsou výrazně žlutě ohraničeny nekrotizovaným pletivem. Zvětšující se nekrózy postupně splývají a mohou způsobit úplné odumření listů. Konidie se vytvářejí za vlhka a dávají starším nekrózám tmavé zbarvení. Ve střední části listu se často vytváří černohnědá skvrna, na které jsou i pomocí lupy identifikovatelné skupiny konidioforů.

Podobně jako u ostatních původců listových skvrnitostí obilnin jsou substrátem pro zdroj primární infekce posklizňové zbytky napadených rostlin a infikované osivo. Na posklizňových zbytcích se vytvářejí v průběhu podzimu a zimy pseudothecia. Z nich se za vlhka na jaře šíří na krátké vzdálenosti askospory a způsobují primární napadení. V průběhu stárnutí nekróz se na nich vytváří konidie, které mohou být přenášeny větrem na větší vzdálenosti a způsobovat sekundární infekci. Její intenzita roste za vlhkého počasí. Minimální doba ovlhčení listového povrchu pro úspěšnou infekci je pouhých 6 hodin, optimální teplota pak mezi 20–28 °C. Choroba postupuje v porostu po stárnoucích listech vzhůru a může napadnout klasy a vyvíjející se zrna. Masivní napadení praporcových listů nastává za dešťů v období nalévání zrna.

Vyskytuje se na celém území ČR. Významně se rozšířila v posledních letech z původních vyšších oblastí i do nížin. Napadení horních dvou listových pater v období po metání způsobuje výrazné snížení výnosu redukcí hmotnosti 1000 zrn.

Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů.

• Dle aktuálního výskytu.

• Favorizující faktory – teplota, úhrny srážek a zejména vlhkost.

• 15 % napadených listů horního patra.

• Na základě výstupů predikčních modelů apod.

Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, které jsou založeny na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj rostlin a naopak nevhodných ekologických podmínek pro vznik infekcí a šíření choroby. 
Dostatečně účinná preventivní ochrana musí být komplexní, zahrnující tato opatření: 

• Pěstování rezistentních / odolných odrůd (choroba škodí více u pozdních odrůd). 
• Použití zdravého osiva.
• Důsledné zapravení posklizňových zbytků. 
• Podpora rozkladu posklizňových zbytků v půdě. 
• Včasné ničení rostlin z výdrolu.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Chemické ošetření lze uplatnit v období primární infekce, tj. od konce odnožování (BBCH 29), a dále ochránit dospělé rostliny proti pozdnímu napadení v průběhu nalévání zrna. Proti pozdnímu napadení jsou účinné ochranné zásahy provedené v době metání (od BBCH 51) až kvetení (do BBCH 61).
Při rozhodování o konkrétním termínu ošetření je vhodné zohlednit také předpokládaný počet ošetření. Je možno využít i vedlejší účinnost fungicidů, určených proti tečkované plevové a listové skvrnitosti pšenice.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.