Rostlinolékařský portál

Jedná se kůru a dřevo vrtajícího zástupce na hlozích (z dostupných informací byl detekován na druzích: hloh měkký (Crataegus mollis) a h. jednosemenný (C. monogyna). Dále se tento druh vyskytuje také na dřevinných druzích rodů jeřáb a skalník.

Dospělec je cca 6,5–8,0 mm dlouhý. Tvarem těla je typickým polníkem, tedy má tělo štíhlé, značně uťaté (ze směru od hlavy) a příčný profil těla ve tvaru písmene D. Barva bývá značně proměnlivá, povětšinou nafialovělá. Larva, je měkká, bez končetin, bělavé barvy se zřetelnými kusadly.

Pro svůj typický tvar těla (larva i dospělec) jsou snadno zaměnitelní s ostatními druhy rodu polník. Rozhodujícím znakem bude ovšem vazba na uvedené hostitelské dřeviny. Ostatní druhy jsou vázané na buky a duby, příp. jasany.

Zatímco imaga lze definovat jako listožravé a letorosty ožírající jedince, tak larvy provádějí žír pod kůrou, čím se tvoří značně klikaté chodbičky v podkorních zónách, které se s růstem larev rozšiřují a jsou zakončeny kuklení kolébkou (kuklení probíhá jak v běli, tak v kůře – vše je odvislé od tloušťky podkorních zón, resp. dřevního materiálu). Výletový otvor nových dospělců je velký cca 2,8×1,9 mm. Typický požerek tohoto druhu bývá více než 0,5 m dlouhý.

Tvar požerku, resp. tvarování larvální chodby je typické pro předmětný rod. Charakteristická pro tento druh je jeho inklinace k hlohům, příp. jeřábům. Od ostatních rodů čeledi krascovitých jsou larvální chodby rozdílné především tím, že se v ohybech chodeb meandrovitě nerozšiřují, toto je charakteristické pro zástupce rodů Anthaxia, Buprestis atp.

Je to druh s dvouletým (při krajně příznivých okolnostech může být vývoj také jednoletý) vývojovým cyklem, kdy zimuje stádium larvy. Kukla dokončuje svůj vývoj v povrchových vrstvách dřeva, příp. kůry a období rojení nastupuje skrz letní období (červen a červenec).

Významnější škody tímto zástupcem jsou zaznamenávány především na tenčím materiálu (cca od 3,5 cm v průměru). Pro druh je charakteristické napadení oslabených dřevin v tak zvaném v základním stavu populace a téměř zdravých dřevin ve stavu vyšší četnosti jedinců na lokalitě (přemnožení). Pokud je dřevina napadena, způsobuje tento druh úhyn obsažené části rostliny, nebo dřeviny celé.

P. Martinek, MENDELU