Rostlinolékařský portál

Druhové spektrum hostitelských dřevin je u tohoto druhu relativně úzké. Tato žlabatka je troficky vázaná především na duby. Konkrétní druhy dřevin, na kterých byl tento druh detekován je následující: dub cer (Quercus cerris), d. letní (Q. robur), d. zimní (Q. petraea), d. pýřitý (Q. pubescens), d. balkánský (Q. frainetto) a d. jadranský (Q. virgiliana).

Samičky sexuální generace jsou asi 1,5 mm velké. Agamní generace má dospělce velké přibližně 4,5 mm. Tyto mají nenápadně šedá až černá těla a blanitá křídla, která značně přesahují konec mírně bočně zploštělého zadečku.

Samičky (A. hungaricus) jsou velmi podobné agamním samičkám žlabatky kalichové (A. quercuscalicis), avšak jsou zřetelně větší (jsou průměrně cca. 5 mm dlouhé).

Zásadní poškození pro živnou dřevinu představují číškové hálky tvořené pohlavní generací. Ty jsou cca 8 až 32 mm velké, kuželovité, se silně vystouplými (často přerušovanými) podélnými kýly nebo tupými výběžky. Tyto nepravidelné kotvicovité útvary („vnější hálky“) jsou zprvu zelené, houbovité a na povrchu lepivé, později hnědé, dřevnaté a nelepivé. Asi 5 mm jazykovitým výběžkem jsou napojeny na vnitřní stěnu číšky.

Tvorba charakteristických hálek jedinci toho druhu neumožňuje záměnu s jiným druhem, neboť jiné druhy žlabatek se soustředí na jinde lokalizovaná pletiva hostitelských dřevin.

Tato žlabatka má během roku dvě generace s velkým počtem diapauz v rámci přechodů jednotlivých vegetačních period. Sexuální generace je svým vývojem vázaná na samčí květy dubu ceru (jarní období). Partenogenetická tvoří své hálky na číškách žaludů ve střední Evropě běžných dubů. Již koncem května se líhnou z malých hálek na samčích květech dubu ceru drobné vosičky sexuální generace. Jejich samičky kladou do zárodku číšky žaludu na dubu letním (popř. d. zimní) oplodněná vajíčka. Z těchto se líhnou vosičky agamní generace.

Žlabatka se snaží zbudovat hálku, které nakonec může pokrývající téměř celý žalud. Tato pak odebírá plodu většinu živin, takže semeno krní a ztrácí klíčivost. V některých letech umí na konkrétní lokalitě zcela zničit veškerou produkci žaludů.

• Výběr odolných druhů a kultivarů.
• Podpora zdravého růstu rostlin – správná výživa a péče o rostliny.
• Podpora přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů, včetně parazitických vosiček (např. rody Torymus a Eurytoma), které kladou vajíčka do larev žlabatky. Žlabatku napadají také různé druhy chalcidek, lumků a lumčíků aj.

• Odstraňování hálek. 
• Řez napadených větví.

Použití insekticidů se nedoporučuje především kvůli nízké účinnosti a negativnímu dopadu na necílové organismy. Pokud je nutné zasáhnout, je třeba aplikovat přípravky v době kladení vajíček (většinou brzy na jaře), což je však obtížně načasovatelné.

P. Martinek, MENDELU