Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

sypavka smrku
Lirula macrospora

říše: houby (Fungi) třída: Leotiomycetes čeleď: Rhytismataceae

Další české názvy: štěrbinatka smrková

Vědecká synonyma: Hypodermella macrospora, Lophodermium macrosporum

EPPO kód: LOPHMA

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Smrk (Picea spp.), v ČR běžná na smrku ztepilém (Picea abies), s. pichlavém (P. pungens), zatím není známé, že by některý druh výrazně preferovala. Je typická pro dřeviny do 15 let věku, hlavně na spodních přehoustlých větvích, ale může být i u starších, maximum věku však do 20 let.
Příznaky poškození/napadení
Typické je zhnědnutí a rychlé opadání jehlic ve spodních přeslenech koruny, maximálně tak do jednoho metru výšky stromu. Na rubu jednotlivých loňských jehlic se kolem hlavního nervu tvoří podélné černé plodnice - hysterothecia, obsahující vřecka s askosporami. Jejich délka je až 10 mm.
Možnost záměny poškození/napadení
Záměna se Lophodermium piceae , symptomy jsou velmi podobné, rozdíl je ve tvaru a velikosti plodnic. Rod Lophodermium má hysterothecia oválného tvaru a kratší. U  školkařského materiálu není výskyt tak častý, více je zaznamenán v lesním prostředí, v mlazinách, kde se podílí na samočištění větví.
Životní cyklus
Patogen přezimuje na napadeném jehličí na stromě i na opadlém pod stromy, na jaře se hysterothecia za vyšší teploty a vlhkosti otevírají a askospory infikují nově rašící jehlice. Nová infekce se v jehlicích rozvíjí jednu celou vegetační sezónu a až v dalším roce se projeví výše uvedenými symptomy a tvorbou plodnic. V dalším roce se tvoří na pokožce jehlice vodnaté eliptické skvrny a později v tomto místě narůstají černá hysterothecia (2–8 mm dlouhá). Uvolňované askospory jsou oválné, hyalinní, vel. 3x2 µm. Jejich uvolňování probíhá poměrně dlouho a závisí na průběhu počasí. Napadený ročník jehličí ztrácí původní zbarvení, jehlice jsou světležluté až hnědé.
Hospodářský význam
Náchylnější jsou mladé dřeviny, jejichž spodní větve se překrývají, ohrožené jsou vlhké a málo provzdušněné lokality, může se stát, že napadena je jen jedna polovina koruny a druhá, která lépe osychá, není pro výskyt patogena atraktivní. Náchylné jsou i shora zavlažované záhony ve školkách.
Odkazy a použité zdroje
Autoři textu
D. Palovčíková, MENDELU