Rostlinolékařský portál

Pouze chmel otáčivý (Humulus lupulus), pěstované odrůdy i zplanělé rostliny.

První příznaky napadení chmele patogenem jsou patrné na jaře na mladých výhonech. Listy na výhonech mají charakteristickou žlutozelenou barvu. Napadené výhony jsou zakrslé, jejich listy jsou zdeformované a ohnuté dolů. Zkrácením internodií dochází k nahloučení listů, které se označují jako klasovité. Na spodní straně listů se vytváří hustý šedofialový povlak sporangioforů a sporangií. Klasovité výhony se tvoří na jaře po infekci oosporami a jsou hlavním zdrojem pro další šíření choroby. Během vegetace zoospory patogenu infikují listy, květenství a hlávky.  
Na listech se objevují drobné, nepravidelné a ostře ohraničené, zpočátku žlutozelené a později světle hnědé a nakonec tmavě hnědé skvrny, které se při vlhkém a teplém počasí zvětšují, až splývají. Později skvrny na listech zasychají. Napadené listy postupně žloutnou a odumírají. Za vlhkého počasí se choroba šíří na pazochové listy a při silnější infekci vznikají klasovité pazochy a vegetační vrcholy. 
Velmi nebezpečné je napadení květů. Napadené květenství (osypka) hnědne, tvrdne a při silné infekci opadává. Napadené, nevyvinuté hlávky zastavují růst, zakrní a tvrdnou. U vyvinutých hlávek dochází nejprve ke zhnědnutí krycích listenů a později i listenů pravých. Hlávky jsou pásovitě strakaté, tmavě strakaté, skvrnité a tečkované. Může dojít i k zhnědnutí celých hlávek.

Příznaky napadení padlím chmele jsou odlišné a nezaměnitelné.

Infekce může nastat dvěma způsoby, jako podhoubí (mycelium), kterým patogen přezimuje nebo sporami. Mycelium přezimuje v lýkové části nového dřeva nebo někdy i v pupenech rostliny a prorůstá rostlinou. Patogen tvoří dva druhy spor, oospory – přezimující, trvalé, pohlavní spory a zoosporangia - letní, nepohlavní spory. 
Oospory jsou kulovitého nebo mírně vejčitého tvaru, silnostěnné, velikosti 38 x 36 μm. Vznikají v pletivech napadené rostliny pohlavním způsobem po celý rok. Do půdy se dostávají s infikovanými rostlinnými zbytky, po rozpadu pletiv se uvolňují a v půdě přezimují. Infekční schopnost si zachovávají nejméně po dobu dvou let. Na jaře jsou větrem zaneseny na spodní listy. Za příznivých podmínek zde vytvoří makrosporangia se zoosporami, které pak vyklíčí a pronikají do pletiv listu. V půdě přezimující oospory mohou také infikovat rašící výhony chmele. Ty jsou pak kratší a tvoří tzv. klasovité výhony. 
Zoosporangia se tvoří od poloviny května do září a to hlavně na spodní straně listů. Z mycelia rostoucího v mezibuněčných prostorách napadených pletiv prorůstají průduchy na spodní straně listů svazky tří až deseti sporangioforů, které se pak několikrát větví. Na nich se vytváří zoosporangia citrónovitého tvaru, barvy zpočátku bělošedé, později fialově šedé, velikosti 17–36 x 13–26 μm. Napadené listy proto mají na spodní straně bílý, mírně nafialovělý povlak tvořený sporangiofory a zoosporangii. Zralé letní spory (zoosporangia) se velmi snadno oddělují ze sporangioforů a mohou být i velmi slabými vzdušnými proudy přenášeny na poměrně velké vzdálenosti. Zoosporangia obsahují 3–7 zoospor, které se aktivně pohybují směrem k průduchům, ztrácí bičíky a začnou po několika hodinách klíčit a tak infikují rostlinná pletiva. Zoospory jsou vejčitého tvaru, 12–14 x 8–10 μm velké, bezbarvé s dvěma bičíky. 
Výskyt a šíření choroby jsou závislé na průběhu počasí a zvláště na teplotě, relativní vlhkosti vzduchu a srážkách. Optimální teplota pro uvolňování zoosporangií je v rozmezí 17–25 °C, nejkratší inkubační doba choroby (3 dny) je při teplotách od 21–25 °C. Ke sporulaci dochází pouze v noci při vlhkosti vzduchu nad 90 % a za vyšší teploty. U srážek se vedle množství uplatňuje i jejich četnost. Výskyt plísně je určován většinou vyšším počtem srážkových dnů během vegetace. 
Delší periody suchého počasí mohou redukovat infekci ve chmelnicích a to do té míry, že zde dochází ke značnému zpožděni, než se znovu symptomaticky projeví v období s příchodem vlhčího počasí.

Velmi nebezpečná choroba chmele, rozšířená ve všech chmelařských oblastech. K významnému rozšíření plísně a tím také největším ztrátám na jakosti a výnosu chmele dochází ve vlhkých letech. Největší hospodářské škody způsobuje patogen na květenstvích a hlávkách. Napadená květenství se nevyvíjejí a opadávají, hlávky se špatně uzavírají a jejich vůně je zhoršená. Celkový obsah pivovarsky účinných látek je nižší, takže tyto jsou pro pivovarské využití méně hodnotné. Uvádí se, že u napadených hlávek může dojít k poklesu obsahu hořkých látek až o 25 % a snižuje se také obsah tříslovin. 
Napadené listy jsou nevyvinuté, zkadeřené, žloutnou, usychají a později opadají. Vegetační vrcholy zastavují vývoj a zakrňují. To má za následek celkové zpomalení vývoje chmelové rostliny. Silně napadený chmel pak vytváří málo květenství.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

V ČR se využívá prognostická metoda, jejímiž autory jsou Vostřel, Klapal & Kudrna (2008), kteří modifikovali originální metodu, kterou vyvinul Petrlík & Štys (1984). Metoda umožňuje stanovit nebezpečí vzniku a šíření této choroby a potřebu ošetření a rovněž i vhodný termín ošetření ozdravené odrůdy Žatecký poloraný červeňák (ŽPC) a hybridních odrůd chmele na základě vhodnosti meteorologických podmínek. 
Modifikovaná metoda krátkodobé prognózy je obdobně založena na výpočtu tzv. indexu peronosporového počasí a současném sledování výskytu choroby na rostlinách chmele.  
Podmínky pro škodlivý výskyt choroby jsou splněny, pokud index peronosporového počasí překročí hodnotu 420, která byla nově stanovena pro hybridní odrůdy nebo hodnotu 450 stanovenou pro ozdraveny Žatecký červeňák (původní metoda měla hraniční hodnotu indexu 500).

Ošetření chmele na lokalitách s pravidelným výskytem choroby se provádí ve stanovených termínech, pokud je dosažena kritická hodnota indexu peronosporového počasí a současně je při biologickém hodnocení (monitoringu) zjištěno dosažení prahu škodlivosti (výskyt choroby na letorostech – „klasovité výhony“, na květech nebo hlávkách) a dle intenzity choroby – počtu skvrn na listech rostlin chmelu). 
Práh škodlivosti se postupně během vegetace snižuje:  

• Pro 1. postřik je v době od 20. 5. do 3. 6. práh škodlivosti 100 a více skvrn na 100 listech.  
• Pro 2. postřik je v době od 4. 6. do 18. 6. 100 a více skvrn na 100 listech. 
• Pro 3. postřik je v době od 19. 6. do 3. 7. 100 a více skvrn na 100 listech, popř. jakékoliv napadení květu. 
• Pro 4. postřik je v době od 4. 7. do 18. 7. 100 a více skvrn na 100 listech, popř. jakékoliv napadení květu nebo jakýkoliv výskyt plísně v hlávkách.
• Pro 5. postřik je v době od 19. 7. do 2. 8. 100 a více skvrn na 100 listech, popř. jakékoliv napadení květu nebo jakýkoliv výskyt plísně v hlávkách. 
• Pro 6. postřik je v době od 3. 8. do 17. 8. zaznamenán výskyt plísně v hlávkách.

• Šíření zabraňuje včasné zavedení výhonů chmele na vodiče.  
• Během vegetace udržovat čisté chmelnice bez plevelů, které udržují v přízemních vrstvách vlhké mikroklima, příznivé pro patogen.
• Vysazování rezistentních odrůd.
• Aplikace vyvážených dávek hnojiv k zajištění optimálního zdravotního stavu.
• Správné načasování sklizně.

• Průběžné a soustavné vytrhávání a odstraňování „klasovitých výhonů“ z chmelnice během vegetace.  
• Důležitý je i včasný podzimní úklid, zvláště napadených chmelnic, spočívající v seřezání a spálení chmeliny a tím odstranění zdrojů infekce pro následující vegetační období.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky v boji proti původci antagonistické mikroorganismy Bacillus spp. a Trichoderma spp., dále byly prokázány účinky esenciálních olejů. Ty se aplikují zpravidla preventivně nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat 1–2krát nebo dle potřeby v rozestupu 7–14 dní.

• Aplikace fungicidů prováděná v pravidelných v intervalech pocházejících z metody krátkodobé prognózy.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.