Rostlinolékařský portál

Mezi hostitelské rostliny se řadí: okurka, luskoviny, brambor, paprika a další lilkovité rostliny.

Na dozrávajících a zralých plodech se objevují propadlé, kulaté, postupně se zvětšující skvrny, s patrnými koncentrickými zónami. Zpočátku jsou skvrny béžové až hnědé, později tmavnou.

Patogen přežívá saprofiticky na rostlinných zbytcích i mikrosklerocii v půdě.

Patogen se rozšiřuje větrem a deštěm. Plody se mohou nakazit také kontaktem s půdou nebo jiným napadeným plodem. Zdrojem může být i osivo.

V závislosti na počasí má v naších podmínkách antraknóza význam hlavně u polních plodin. Výskyt je spojen převážně s deštivým počasím a praskáním plodů.

• Mulčování nebo nastýlání. 
• Výsadba rostlin k opoře. 
• Častá sklizeň. 
• Osivo by mělo být mořené nebo alespoň dezinfikované.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky v boji proti původci antagonistické mikroorganismy Bacillus spp. Ty se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat 1–2krát nebo dle potřeby v rozestupu 7–14 dní.

Od prvních příznaků je vhodné aplikovat přípravky s kratší ochrannou lhůtou. S ošetřením je třeba začít preventivně, je-li průběh léta deštivý nebo hned při prvních příznacích a opakovat v několikadenních intervalech. Ochranu zajišťují i přípravky registrované na plíseň rajčete.

Kocourek, F. et al. Integrovaná ochrana zeleniny. Praha: Profi Press, 2022. ISBN 978-80-88306-24-5