Rostlinolékařský portál

Nejčastěji brambory, rajčata a ostatní lilkovité.

Acervuli rodu Colletotrichum tvoří tmavé dlouhé štětinky (setae). Konidie jsou hyalinní (bezbarvé), podlouhlé až vejčité, o velikosti 12–27 µm × 3–7,5 µm.

Listy žloutnou, svinují se, usychají, stonky zůstávají po dlouhou dobu zelené. Příznaky se mohou v porostu objevovat ohniskově. Na napadených hlízách se objevují neostré, šedohnědé léze se sklerocii. Pokud houba infikuje hlízy, napadá pouze slupku brambor nebo jen vyjímečně dužinu pod slupkou.
Brambory napadá v druhé polovině vegetace.

Příznaky lze často zaměnit se stříbřitostí slupky.

Patogen proniká do rostliny přes kořeny. Na všech rozrušených částech se tvoří pod pokožkou acervuli, které v době zralosti konidií prorážejí pokožku. Na odumřelých stoncích a hlízách se tvoří mikrosklerocia (trvalé mycelium), které mohou v půdě přežívat po dobu nejméně 8 let. Houba je dispoziční parazit.

Hlavním zdrojem infekce je půda a kontaminovaná sadba.

Houba může v oslabených porostech výrazně snížit výnos i kvalitu.

• Stejné jako u kořenomorky (Rhizoctonia).
• Výber odrůd.
• Agrotechnika.
• Vyrovnaná výživa.
• Osevní postupy (4 roky).

• Ošetření nakopčením hrůbků.

Chemická ochrana se neprovádí.