Rostlinolékařský portál

Kukuřice, brukvovitá zelenina, ovocné dřeviny (jabloně, peckoviny, bobuloviny). 

Dospělec o velikosti 4–6 mm, s leskle černým tělem a čtyřmi oranžovými až žlutými skvrnami na krovkách. [ Larvy bělavé, protáhlého tvaru.

V ČR se vyskytuje několik podobných druhů rodu Glischrochilus, zejména: G. quadripunctatus (lesknáček čtyřskvrnný) – běžný druh, často nalézán pod kůrou buku, s podobným skvrněním krovek, ale lišící se detaily kresby a ekologií. Zaměnit se dá i d dalšími původními druhy s podobnými čtyřmi skvrnami na krovkách. Druh G. quadrisignatus se odlišuje především velikostí skvrn, ekologickým vztahem k degradujícím potravinám a invazním charakterem.

Poškození způsobují poze dospělci, larvy neškodí. V plodech brouci vyžírají drobné otvory, z kterých přijímají fermentované šťávy. Přednostně napadají poškozené nebo přezrálé plody. Na sladké kukuřici poškozují zrna v mléčné zralosti, a to jak na palicích již poškozených jinými škůdci (např. zavíječ kukuřičný), tak i na palicích ještě nepoškozených. Brouci přenášejí houbové patogeny na kukuřici druhy Gibberella zeae, G. fujikuroi a druhy rodu Fusarium.  Škodí i na přezrálé a poškozené zelenině, zejména na plodech napadených chorobami nebo mechanicky poškozených; jsou přitahováni fermentující šťávou.

Obdobné příznaky poškození mohou způsobovat i plži.

Brouk má 1 generaci za rok, ale může založit i generaci druhou.  Dospělci přezimují v chráněných místech (opadané listí, půda, rostlinné zbytky). Na jaře migrují na zdroje potravy – hnijící plody a organickou hmotu, kde kladou vajíčka. Larvy se vyvíjejí převážně v rozkládajících se rostlinných zbytcích, plodových zbytcích či jiných organických substrátech; nejsou však škůdci pěstovaných plodů. Dospělci se objevují v průběhu vegetace a vrchol výskytu je v letních měsících; jejich aktivita je spojena s výskytem přezrálých a poškozených plodů.

Poškození palic sladké kukuřice může vést k hospodářsky významným škodám. V Americe způsobuje lesknáček závažné ztráty kontaminací sklizených rajčat. Poškozené plody ovoce a zeleniny jsou neprodejné.

Druh je původní v severní části USA a jižní Kanady, odkud byl zavlečen do Evropy, kde je v současnosti rozšířen po celém kontinentu; v ČR byl poprvé zaznamenán roku 1954 a dnes je hojný v teplejších oblastech celého území. v Evropě zaznamenán poprvé v roce 1948v Německu.

Pro monitoringu výskytu se využívají lapáky umístěné s atraktanty na zemi podobné návnadám na octomilku japonskou. 

• Včasné odstraňování poškozených rostlin, zbytků zeleniny po sklizni (zejména brukvovité zeleniny a cibuloviny).

Přímá chemická ochrana je obtížná, jelikož brouci nalétávají do porostu krátce před sklizní.

Kocourek, F. Nové druhy škůdců polní zeleniny. Agromanuál, 2025, 20, 2, 53. ISSN 1801-7673