Rostlinolékařský portál

Veškeré listnaté dřeviny. Nejčastěji buky (Fagus spp.), lípy (Tilia spp.), a javory (Acer spp.).

Velmi podobné plodnice vytváří především další druhy dřevomorů (dřevomor červený, hnědý, mnohotvarý, plazivý, ranový vyskytující se v ČR. Nejčastěji dochází k záměně s dřevomorem červeným (Hypoxilon fragiforme). Od dřevomoru kořenového se odlišuje spíše kulovitými plodnicemi, které jsou mírně načervenalé barvy. Liší se také výskytem, neboť dřevomor bukový je saprofytická houba napadající především odumřelé dřevo větví a kmene.

Plodnice této houby jsou jednoleté, přesto na hostiteli zůstávají v téměř nepozměněném stavu po několik let. Mladé rostoucí plodnice jsou bělavá až šedá, relativně měkká a vodnatá stromata (plodnice resupinátní (kopírující povrch hostitele)), která velmi brzy (po cca 14-24 dnech) zčernají a ztvrdnou (připomínají utuhlou lávu). Vyzrálé plodnice jsou tvrdé, suché, pevně přichycené k hostiteli. Plodnice mají nerovný povrch. Staré plodnice rozpraskají a připomínají spálené dřevo, z čehož vznikl původní český název spálenka skořepatá. 
Dřevomor kořenový patří do skupiny hub bílého tlení. Jeho hniloba je pevná, nerozpadající se, charakteristická ostrými černými liniemi, které nepravidelně probíhají zetlelým dřevem. Přes to, že se infekcí zasažené dřevo nerozpadá, jsou místa zasažená infekcí velmi křehká a velmi často zde dochází k selhání zlomem. Charakteristickým symptomem je tzv: lasturnatý lom, tedy velmi hladké místo zlomu bez třísek atd. Hniloba této houby může probíhat i několik let skrytě, bez přítomnosti plodnic.

Tato houba patří mezi ranové parazity šířící se na nové hostitele za pomoci větru. Infekce tedy proniká skrze mechanická poškození nejčastěji báze a kořenů. Následně způsobuje rychlou degradaci dřeva. Po několik let od počátku infekce nemusí tento druh vytvářet plodnice a první plodnice vytváří z pravidla těsně pod povrchem substrátu na bázi a kosterních kořenech. Při silné infekci vytváří již plodnice pravidelně i nad úrovní terénu, čímž se dále šíří na nové hostitele. Na hostitelské dřevině dále přežívá i po odumření či mechanické destrukci hostitelské dřeviny, neboť se jedná o fakultativně nekrotrofního parazita.

Jedná se o velmi častou parazitickou houbu způsobující škody v přestárlých či výrazně mechanicky poškozovaných bukových porostech. V pokročilých fázích infekce způsobuje selhání napadených dřevin zlomem v bazální části kmene, často v úrovni s terénem.

J. Rozsypálek, MENDELU