Rostlinolékařský portál

Druhové spektrum hostitelských dřevin je u tohoto druhu relativně úzké. Tato žlabatka je troficky vázaná především na duby. Konkrétní druhy dřevin, na kterých byl tento druh detekován, jsou následující: dub cer (Quercus cerris), d. letní (Q. robur), d. zimní (Q. petraea), d. pýřitý (Q. pubescens), d. balkánský (Q. frainetto) a d. jadranský (Q. virgiliana).

Samičky sexuální generace jsou asi 1,5 mm velké. Agamní generace má dospělce velké přibližně 3,4 mm. Tyto mají nenápadně šedá až černá těla a blanitá křídla, která značně přesahují konec mírně bočně zploštělého zadečku.

Samičky (A. ostrea) jsou velmi podobné agamním samičkám žlabatky kalichové (A. quercuscalicis), avšak ty jsou zřetelně větší (jsou průměrně cca 5 mm dlouhé).

Zásadní poškození pro živnou dřevinu představují malé hálky (velikostně maximálně 3×5 mm) tvořené pohlavní generací. Hálky jsou charakteristické tím, že se tvoří ve větších množstvích na rubu listu a koncentrují se u středové žilky listu.

Tvorba charakteristických hálek jedinci toho druhu neumožňuje záměnu s jiným druhem, neboť jiné druhy žlabatek se soustředí na jinde lokalizovaná pletiva hostitelských dřevin, nebo na jiné hostitelské dřeviny.

Tato žlabatka má během roku dvě generace s velkým počtem diapauz v rámci přechodů jednotlivých vegetačních period. Sexuální generace je svým vývojem vázaná na pupeny dubů (jarní období). Partenogenetická tvoří své hálky na rubu listů (viz výše) ve střední Evropě běžných dubů. Již koncem května se líhnou z malých hálek na pupenech dubů drobné vosičky sexuální generace. Samičky kladou na žilky listů dubů oplodněná vajíčka. Z těchto se líhnou vosičky agamní generace.

Žlabatky se snaží zbudovat hálky, které nakonec mohou pokrýt téměř celou střední žilku listu. Tyto pak odebírá listu většinu živin, takže malý strom (příp. část stromu) krní a ztrácí vitalitu. V některých letech a ve spojení s dalšími faktory může tento druh působit až letální reakci listů i celých rostlin (případ malé velikosti hostitelské dřeviny).

• Výběr odolných druhů a kultivarů.
• Podpora zdravého růstu rostlin – správná výživa a péče o rostliny.
• Podpora přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů, včetně parazitických vosiček (např. rody Torymus a Eurytoma), které kladou vajíčka do larev žlabatky. Žlabatku napadají také různé druhy chalcidek, lumků a lumčíků aj.

• Odstraňování hálek. 
• Řez napadených větví.

Použití insekticidů se nedoporučuje především kvůli nízké účinnosti a negativnímu dopadu na necílové organismy. Pokud je nutné zasáhnout, je třeba aplikovat přípravky v době kladení vajíček (většinou brzy na jaře), což je však obtížně načasovatelné.

P. Martinek, MENDELU