Rostlinolékařský portál

Všechny obilniny (nejvýznamněji pšenice a ječmen), kukuřice, některé druhy trav (např. zástupce rodu žitňák, psineček, ovsík,srha, kostřava, medyněk, bojínek, lipnice, trojštět).

Neokřídlené mšice jsou štíhlé vřetenovité, v dospělosti 2,2–3,3 mm velké. Dospělci i nymfy mají zbarvení těla převážně žlutozelené, zelené až červenohnědé, zřídka světle hnědé, sifunkuly černé, delší než chvostek. Vyskytuje se nejhojněji v klasech, může se vyskytovat ale i na listech a listových pochvách. 
Přenašeč virů, např. viru Barley yellow dwarf virus (BYDV).

Možná záměna s dalšími 14 druhy mšic vyskytujících se na obilninách v ČR. Pouze 3 druhy mšic mohou způsobovat hospodářsky významné škody a to kyjatka osenní (Sitobion avenae ) s kyjatkou travní (Metopolophium dirhodum) a mšicí střemchovou (Rhopalosiphum padi).

Přímé škody sáním jsou znatelné při silném výskytu. Posátá místa na rostlině žloutnou, listy se kroutí a zasychají. Na rostlinách viditelné kolonie mšic. Později se na medovici vylučované mšicemi objevují černě.  
Rostliny infikované virovou žlutou zakrslostí ječmene (BYDV) zakrsají a jsou na nich patrné barevné změny (u pšenice žloutnutí i červenání, u ječmene žloutnutí).

Odlišení BYDV od ostatních viróz, případně abionóz, je možné provést laboratorně.

Přezimují vajíčka na ozimých obilninách, pýru a jiných lipnicovitých bylinách. Mšice nemigrující mezi primárním a sekundárním hostitelem. Na jaře se líhnou zakladatelky, které dávají základ dalším bezkřídlým a okřídleným generacím. Okřídlené mšice migrují na další obilniny či trávy. Vrcholné početnosti dosahují mšice zpravidla od druhé dekády června do prvé dekády července, v krátkém období 5 až 10 dnů. V období voskové zralosti okřídlené samičky odlétají na trávy, kukuřice a výdrol, na kterých na podzim dochází k páření a kladení vajíček. Přibližně 90 % populace se vyskytuje na klasech, 10 % na listech.

Kyjatka osenní způsobuje největší přímé ztráty, která z 90 % saje přímo na klasech či latách. Při vysoké hustotě populace (více než 10 mšic v průměru na klas po dobu více než jednoho týdne) snižují mšice v důsledku odběru asimilátů hmotnost a jakost zrna. U potravinářské pšenice po napadení mšicemi klesá pekařská kvalita zrna, u sladovnického ječmene dochází ke snížení kvality sladu a u obilnin určených na osivo se zhoršuje osivářská kvalita.  Pro kukuřici platí, že v podmínkách střední Evropy mšice na kukuřici obvykle nepůsobí žádné hospodářské ztráty. K přemnožení mšic vedoucí ke ztrátám je na kukuřici výjimečné. Ochrana proti mšicím na kukuřici může být účelná pro zabránění šíření virových chorob, které mšice přenášejí.

Před rozhodnutím o provedení ošetření je vhodné zjistit populační hustotu na několika místech v porostu, nejlépe na úhlopříčce ve vzdálenosti 50–100 m. Pro ochranu proti listovým mšicím na pšenici je zjišťován počet mšic na jednu odnož v době květu, u ječmene na počátku sloupkování. Pro ochranu klasů se zjišťuje počet mšic na jeden klas od začátku květu do začátku tvorby obilky (10.5.3.–10.5.4. podle Feekese, 69–70 BBCH). 
kukuřice: 
Populační hustotu mšic zjišťujeme na několika místech v porostu, nejlépe na úhlopříčce ve vzdálenosti 50–100 m. Populační hustota mšic bývá nerovnoměrná.

Informace o letové aktivitě mšic jsou výrazným signálem pro zahájení sledování mšic na rostlinách a současně je lze využít pro zpřesnění prognózy výskytu virových infekcí přenášených mšicemi.

Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky na svých webových stránkách v týdenních přehledech o náletu mšic pod názvem Aphid Bulletin. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost. 
Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší.

ječmen obecný: 

• 3 a více mšic v průměru na 1 klas od konce květu do začátku tvorby obilek pro ochranu klasů;  
• 25 a více mšic na 30 % odnoží v období sloupkování.  

kukuřice setá, oves setý, triticale, žito seté:

• Na kukuřici nejsou stanoveny.

pšenice setá: 

• 3 a více mšic v průměru na 1 klas od konce květu do začátku tvorby obilek pro ochranu klasů;  
• 25 a více mšic v průměru na jednu odnož od počátku do konce květu.  

u všech obilnin: 

• Pro mšice jako přenašeče virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV) nejsou prahy škodlivosti stanoveny.

• Optimálně založené porosty s rovnoměrně vyvinutými rostlinami.
• Porosty nepřehnojované dusíkem.
• Vyváženě hnojené ostatními živinami. 
• Více mšicemi bývají zpravidla napadeny porosty stresované špatnou výživou anebo suchem. 

V ochraně proti mšicím jako přenašečům virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV) v oblastech s pravidelným škodlivým výskytem tohoto viru je nejúčinnější: 

• Využívání tolerantnějších odrůd.

Z dalších opatření se doporučuje:

• Pozdější termín setí.
• Likvidace rezervoárů (zelených mostů), výdrolů a trávovitých plevelů na orné půdě.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

ječmen: 

• Vrchol početnosti mšic je omezen na několik dnů. Jakákoli chemická ochrana v době po dosažení fáze mléčné zralosti je neekonomická. 
• Ochranu je nutno aplikovat s malým předstihem, na základě krátkodobé prognózy vývoje populace mšic, a po zvážení jejího ekonomického přínosu a dopadu na životní prostředí. Ošetření proti mšicím při jejich přímé škodlivosti se doporučuje při překročení prahu škodlivosti. 
• Někdy postačí ošetření okraje porostů. Pro ochranu proti mšicím jako přenašečům se doporučuje v oblastech s pravidelným škodlivým výskytem tohoto viru insekticidní moření, zejména u časně setých porostů, případně postřik přípravky s delší reziduální účinností do fáze tří listů. Po fázi 30 BBCH mají rostliny zvýšenou toleranci k napadení virovou žlutou zakrslostí ječmene.
• Orientačně je možno užít následujícího opatření pro ochranu klasů - optimální termín ochrany je od konce květu do začátku tvorby obilky (10.5.3.–10.5.4. podle Feekese, 69–70 BBCH).

kukuřice: 

• Ochrana proti mšicím se obvykle neprovádí. Ochrana může být účelná pro zabránění šíření virových chorob.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Účinnost ochranných opatření proti mšicím jako přenašeči virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV) se orientačně provede na jaře podle stupně napadení porostů virovými chorobami.