Hostitelské spektrum
Hostitelskými rostlinami jsou různé miříkovité rostliny (Apiaceae), z pěstovaných především pak mrkev (Daucus carota), celer (Apium graveolens), petržel (Petroselinum crispum), pastinák (Pastinaca sativa), kopr (Anethum graveolens) a kmín (Carum carvi).
Příznaky poškození/napadení
U klíčících rostlin způsobuje zčernání hypokotylu a kořene a je proto jedním z původců padání klíčících rostlin. V pozdějších fázích vegetace se tvoří na listových čepelích, řapících, lodyhách nebo v květenstvích ostře ohraničené, drobné, hnědé až černé nekrotické skvrny, v důsledku čehož dochází k odumírání starších listů.
Na kořenech se tvoří ostře ohraničené černé propadlé skvrny, které se rozšiřují nejen do šířky, ale i do hloubky kořene. Skvrny se vyskytují především na horní části kořenů („hlavy“), ale často i jejich špičkách. Napadené pletivo vypadá jako zuhelnatělé.
Možnost záměny poškození/napadení
Při napadení celeru se na povrchu bulev tvoří rezavě hnědé trhliny, které jsou velmi podobné korkovitosti bulev celeru, kterou způsobuje houba Phoma apiicola a proto jsou tyto dvě choroby často zaměňovány. U petržele podobné příznaky poškození, avšak podstatně slabšího významu, způsobuje příbuzná houba Alternaria petroselini.
Životní cyklus
Zdrojem infekce je osivo, napadené kořeny a posklizňové zbytky, na kterých původce může přežívat až osm let. Z infikovaných listů se pomocí dešťové nebo zálivkové vody rozšiřuje (smývá) na kořeny.
Hospodářský význam
Největší škody však způsobuje na kořenech a choroba je jednoznačně nejčastější a nejzávažnější skládkovou hnilobou.
Přímé metody monitoringu
Monitoring patogenu se provádí přímo sledováním příznaků choroby v porostu.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Preventivní ochrana spočívá v dodržování osevních postupů (minimálně pětiletý odstup při pěstování hostitelských rostlin), skladování zásadně jen zdravých, mechanicky nepoškozených a fyziologicky nepřezrálých kořenů v optimálních podmínkách (teplota do 4 °C, relativní vlhkost 90–95 %) a výběr vhodných odrůd pro dlouhodobé skladování.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Z nechemických variant jsou prokázány účinky v boji proti původci antagonistické mikroorganismy
Bacillus spp. a
Trichoderma spp., dále byly prokázány účinky esenciálních olejů, extrakt z kopřiv nebo moření osiva v roztoku octa. Ty se aplikují zpravidla preventivně před výsevem nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat 1–2krát nebo dle potřeby v rozestupu 7–14 dní.