Rostlinolékařský portál

Tykvovité se v osevním postupu doporučuje zařadit po víceleté přestávce.

Vhodnými předplodinami jsou jeteloviny, obilniny, zelenina. Cukety a ostatní tykve se nedoporučuje pěstovat po druzích z čeledi tykvovitých Cucurbitaceae.

Nejvhodnější půdy jsou typu černozemě nebo hnědozemě, bohaté na humus. Nevhodné jsou zamokřené nebo písčité a lehké půdy. 
Zařazují se do kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, nesnáší větrné polohy, kde dochází k mechanickému poškození listů. Nároky na stanoviště jsou podobné jako u okurek. Teplotní nároky jsou však o něco nižší než u okurek a u tykve muškátové a tykve velkoplodé. 
Optimální teplota pro pěstování je 18–24 °C. Semeno klíčí při 20 °C, minimální teplota je 10 °C.

Cukety i ostatní tykve se většinou pěstují z přímého výsevu. Vysévá se ve druhé dekádě května (v závislosti na oblasti lze vysévat i začátkem května, případně výsev zakrýt netkanou textilií) pneumatickým secím strojem. Hloubka výsevu je 30–50 mm, spon je 1,5 x 0,4–0,7 m. Optimální počet rostlin je 1,5/m².

Cukety lze pěstovat i z předpěstované sadby. 
Při pěstování ze sazenic se vysévá do krytých prostor v poslední dekádě dubna. Sazenice mají mít při výsadbě vyvinuté děložní lístky, případně maximálně dva pravé listy. Starší sazenice jsou na přesazování citlivé.

Ošetřování spočívá v časné počáteční kultivaci (rostliny brzy značnou část půdního povrchu zakryjí) a v závlaze. Výnos lze zvýšit umístěním včelstva do porostu.
Sklizeň
Sklizeň tykví začíná 50–60 dní po výsevu a provádí se každý 2–3 den. Sklízí se v rukavicích (stopka plodu je pokryta drobnými ostrými chloupky), plody se odřezávají nožem se stopkou o délce do 30 mm. 
V zahraničí se u nejmenších plodů ponechává i květní koruna. Konzervárny vykupují plody o průměru do 40 mm, od 40 do 60 mm nebo do 80 mm. 
Při sklizni pro trh se plody třídí do 3 skupin. Podle délky: od 70 do 140 mm, nad 140 do 210 mm a nad 210 do 300 mm nebo podle hmotnosti: od 50 do 100 g, nad 100 g do 225 g a nad 225 g do 450 g. 
Plody se ukládají do přepravek a balí se zpravidla do kartónových krabic. Měly by se co nejrychleji po sklizni zchladit na 10 °C. 
Výnos závisí na velikosti plodů. Konzervárny a rovněž spotřebitelé mají zájem o malé plody. Navíc plody, které přerůstají, snižují násadu dalších plodů. Při sklizni plodů o průměrné hmotnosti 80–350 g je výnos 25–50 t/ha. Plody se uchovávají při 5–8 °C a 95 % vzdušné vlhkosti po dobu 10 dnů.

Cílem zpracování půdy je připravit optimální podmínky pro růst a vývoj rostlin a tím i pro dosažení vysokého výnosu v odpovídající kvalitě. Přípravou půdy rozumíme v prvé řadě mechanické zpracování půdy, kterým se zasahuje do fyzikálního stavu (hospodaření s vodou, vzdušného režimu půdy), do biologického stavu (podmínky pro život půdních mikroorganizmů) i do chemického stavu (uvolňování živin z jílovito-humusového komplexu do půdního roztoku).

U cuket jsou vyšlechtěny odrůdy se světle nebo tmavě zelenou, žíhanou, žlutou, hnědou až černou, nebo naopak bílou pokožkou. Mimo odrůd s válcovitými plody existují i odrůdy s kulatými plody. Ve světovém sortimentu jsou i odrůdy partenokarpické.

Důležitým opatřením je využívání certifikovaného osiva.

Doporučuje se pravidelně provádět agrochemický rozbor reprezentativního vzorku půdy na obsah živin (N, P, K, Ca, Mg) a stanovit hodnotu pH. 
Harmonická výživa přispívá k optimálnímu vývoji rostlin a jejich přirozené schopnosti odolávat infekčnímu tlaku patogenů. Veškeré hnojení je vhodné provádět na základě aktuálního obsahu živin v půdě. 
Tykev se pěstuje v 1. trati (je možno aplikovat až 40 t chlévského hnoje na 1 ha), přičemž se svými půdně-ekologickými nároky i systémem výživy a hnojení blíží ostatním plodovým zeleninám, především okurkám. Uvádí se odběr živin jedné tuny produkce tykve: 1,8 kg N; 0,6 kg P; 2,6 kg K; 2,0 kg Ca; 0,48 kg Mg a 0,4 kg S. Z hlediska nároků na půdní reakci vyžaduje tykev pH 6,0–7,5. Tykev je vysoce náročná na dostatek Zn, který kumuluje ve zvýšené míře ve svých semenech. Pro doplnění zásoby zinku v půdě je k dispozici např. nitrozinek a další hnojiva k půdní či mimokořenové aplikaci (viz Registr hnojiv ÚKZÚZ). Příjem zinku z půdy je výrazně ovlivněn půdní reakcí., kdy neutrální a alkalické půdy jeho příjem redukují, proto je vhodné udržet půdní reakci spíše v rozpětí pH 6,0–6,6.

Při nerovnoměrném a nedostatečném zásobování vodou dochází k růstu deformovaných plodů, které mohou být i hořké. Nedostatek vláhy vede rovněž k opadávání květů, květních poupat i zpomalení vývoje rostlin.