Rostlinolékařský portál

Druhové spektrum hostitelských dřevin je u tohoto druhu relativně úzké. Tato žlabatka je troficky vázaná především na duby. Konkrétní druhy dřevin, na kterých byl tento druh detekován a pozorován je následující: dub portugalský (Quercus faginea), d. balkánský (Q. frainetto), d. španělský (Q. x hispanica), d. zimní (Q. petraea), d. pýřitý (Q. pubescens), d. pyrenejský (Q. pyrenaica) a d. letní (Q. robur).

Dospělá samička agamní generace má mohutný, tmavě hnědý zadeček. Kladélko je umístěno na bázi zadečku. Má dva páry průhledných blanitých křídel s redukovanou a tmavou žilnatinou. Na hlavě se nacházejí velké složené oči černé barvy s výraznými ommatidií a tykadla. Kráčivé končetiny jsou světlejší s mohutnějšími kyčlemi. Zadeček je od hrudi oddělen tenkou stopkou a obě tyto části působí vůči hlavě o dost mohutněji.

Samičky (A. foecundatrix) jsou velmi podobné agamním samičkám žlabatky kalichové (A. quercuscalicis), avšak jsou zřetelně větší (jsou průměrně cca. 5 mm dlouhé).

Zásadní poškození pro živnou dřevinu představují pupenové hálky tvořené aganmními samicemi. Tyto šišticové hálky lze najít na dubech a to většinou na vrcholu mladších větviček, kde je rostlinné pletivo stále měkké a tudíž může samička sexuální generace do tohoto materiálu zaklást. Tyto hálky jsou velké 8‒30 mm. Uvnitř se vyskytuje komůrka s larvou zhruba o velikosti 6–10 mm. Z počátku vývoje, tedy v létě, když se stále hálka dotváří, má spíše světle zelenou barvu. Poté, tím jak hálka stárne, na okrajích zčervená a postupně schne, až z ní zbude jen seschlý zbytek. Hálky, které jsou tvořeny druhou generací, jsou zakládány na samčích květech živných dřevin a bývají menších rozměrů a nepravidelnějších tvarů oproti hálkám uvedeným výše.

Tvorba charakteristických hálek jedinci toho druhu neumožňuje záměnu s jiným příbuzným druhem, neboť jiné druhy žlabatek se troficky soustředí na v jiném místě lokalizovaných pletivech hostitelských dřevin.

Dospělá samice opouští matečnou hálku po přezimování na začátku jara, pokud nejsou příznivé podmínky prostředí, nastává tzv. přelehnutí samic (nástup diapauzy). Samice tedy mohou pozdržet svoji aktivitu o dva až tři roky. Pokud samice zakladou, tedy dojde-li k vystoupení z diapauzy, vytváří se charakteristické hálky na samčích květech živných dřevin.

Žlabatka je velmi škodlivá v případě malých stromů v malém sponu vedle sebe, což je typické pro intenzivní školkařské provozy. Tento škůdce může odnímáním asimilátů silně redukovat přírůsty a vyčerpat živnou rostlinu do té míry, že tato rostlina odumře.

• Výběr odolných druhů a kultivarů.
• Podpora zdravého růstu rostlin – správná výživa a péče o rostliny.
• Podpora přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů, včetně parazitických vosiček (např. rody Torymus a Eurytoma), které kladou vajíčka do larev žlabatky. Žlabatku napadají také různé druhy chalcidek, lumků a lumčíků aj.

Použití insekticidů se nedoporučuje především kvůli nízké účinnosti a negativnímu dopadu na necílové organismy. Pokud je nutné zasáhnout, je třeba aplikovat přípravky v době kladení vajíček (většinou brzy na jaře), což je však obtížně načasovatelné.

• Odstraňování hálek. 
• Řez napadených větví.

P. Martinek, MENDELU