Rostlinolékařský portál

Pouze hrušeň (Pyrus spp.).

Dospělci mery ovocné měří 3,7–4 mm, v dospělosti jsou samci hnědočerní a samice mají hnědočervené zbarvení. Čerstvě vylíhlí jedinci jsou zelení. Mají 2 páry blanitých křídel střechovité složených na hrudi. Přední křídla jsou čirá, žilky zelené až červené.

Příznaky poškození různými druhy mer jsou podobné. 
Nymfy sají zpočátku na listech, později na letorostech a posléze na loňských větvičkách. Způsobuje silnější svinování listů a deformaci řapíků než mera hrušňová. Je rovněž lokálně hojnější. Při sání vylučují medovici, která při silném výskytu později pokrývá listy a plody. Přitom dochází k ucpávání průduchů a ke snížení transpirace. Na medovici se namnožují černě (houby rodu Alternaria). Pokud sají nymfy na plodech, plody praskají, pokud dozrají, jsou neprodejné anebo opadávají ještě před sklizní. Obdobně plody pokryté medovicí a černěmi jsou neprodejné. 
Při silném napadení stromů dochází vlivem toxinů, které mery vylučují do pletiv rostlin při sání, také ke zkracování, deformacím a zduřování letorostů. Po několikaletém silném napadení jsou stromy oslabené, plody špatně dozrávají a jsou zakrnělé, zvyšuje se náchylnost stromů k mrazům a stromy postupně odumírají.

Bionomie škůdce je podobná meře skvrnité.  
M.ovocná má rovněž dvě formy, světlou letní a tmavou , která přezimuje. Má několik generací za rok. Dospělci se objevují na ještě holých větvích hrušní již od března, samičky kladou vajíčka v dubnu a v květnu.

Mera ovocná je méně významným škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. 
Při sání vylučují mery medovici, která při silném výskytu později pokrývá listy a plody. Vylučováním medovice dochází k ucpávání průduchů a ke snížení transpirace a vlivem porostů černí na listech i fotosyntézy. 
Pokud sají nymfy na plodech, plody praskají, pokud dozrají, jsou neprodejné anebo opadávají ještě před sklizní. Obdobně plody pokryté medovicí a černěmi jsou neprodejné. Napadené letorosty zakrňují a usychají. 
K přemnožení mer dochází hlavně při suchém a teplém počasí a při nadměrném používání neselektivních insekticidů, díky nimž dojde k vyhubení přirozených nepřátel. 
Mery přenáší fytoplazmy způsobující odumírání hrušní (pear decline – ´Candidatus´ phytoplasma pyri).

Monitoring výskytu ke zjišťování vajíček a nymf před květem se provádí odběrem 25 větviček dvouletého dřeva. Ke zjišťování výskytu vajíček a nymf po odkvětu hrušní se odebírá úhlopříčně 25 růžic s listy a plody. V době maxima výskytu dospělců se zjišťuje jejich výskyt sklepáváním. Na každé parcele se provádí 25 sklepů – po jednom sklepu ze stromu.

Sledování průběhu vývoje škůdce pomocí teplotních modelů (sum efektivních teplot) s využitím automatických meteorologických stanic.

• Dle zjištění jednotlivých vývojových stádií a jejich množství ve výsadbě v rámci monitoringu.  
• Dle výskytu v předchozím roce. 
• Dle vyhodnocení teplotních modelů (sum efektivních teplot).

Práh škodlivosti je stanoven shodně pro všechny druhy mer.  

• Práh škodlivosti před květem je 0,4 vajíček na 1 m délky větvičky, anebo 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávadla. 
• Práh škodlivosti po odkvětu je 10 vajíček a nymf na 100 listů (nebo 40 vajíček a nymf na 100 růžic).  
• Práh škodlivosti v době maximálního výskytu dospělců v průběhu celé vegetace je 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávala (platí pro všechny následující generace).

• Dle vyhodnocení teplotních modelů (sum efektivních teplot).

• Vyrovnaná výživa, nepřehnojovat rostliny dusíkem. 
• Správný řez stromů omezující fyziologickou nerovnováhu. 
• Omezení používání širokospektrálních insekticidů.

Podpora přirozených nepřátel, mezi které patří drobné dravé ploštice z čeledi Anthocoridae (rody Anthocoris, Orius aj.), slunéčka, především dvoutečné (Adalia bipunctata), čtrnáctitečné (Propylea quatordecimpunctata) a momentálně nejvíce rozšířené invazivní slunéčko Harmonia axyridis. Významnou roli také hrají parazitoidi (např. Trechnites psyllae), škvor obecný (Forficula auricularia), zlatoočka obecná (Chrysoperla carnea), pavouci a další živočichové. 

• Odstřihování napadených letorostů – letní řez. Při epidemickém napadení ve výsadbě je v provozních podmínkách nerealizovatelné. 
• Použití repelentních prostředků na bázi kaolinu.

• Použití přípravků se selektivní účinností a s co nejmenšími vedlejšími účinky na užitečné organismy.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.  
Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným s odlišným mechanismem působení.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.

J. Juroch (ÚKZÚZ)