Rostlinolékařský portál

Škůdce se vyskytuje primárně na mladých jedincích borovic. Převážně tento druh nalézáme na borovici lesní, ale lze ji pozorovat i na ostatních druzích borovic, např. Pinus nigra, P. sylvestris a P. x pseudopumilio atp.

Dospělci jsou velcí cca 2−2,5 mm. Tvar těla je válcovitý a barva těla je světle hnědá až načervenalá. Silně sklerotizovaná hlava nese nosec, který na konci má kousací ústní ústrojí.
Larvy jsou zřetelně opýřené a svým životem navázané na jehlice, ve kterých intenzivně minují. Tvar těla je rohlíčkovitý a larvy nemají končetiny.

Tvar těla je hodně nápadný a podobný ostatním zástupcům čeledi Curculionidae – nosatcovití. Výskyt a trofická vázanost tohoto druhu na zástupce rodu Pinus výrazně usnadňuje přímou determinaci.

Dospělý brouk vyžírá jehlice tím způsobem, že do díry na jehlici, vykousané kusadly vsune nosec a vyžírá vnitřní parenchym tak daleko, kam nosec dosáhne (kusadla jsou na konci nosce). Po příjmu potravy kladou dospělci vajíčka na jehlice. Larva se vyvíjí rovněž v borových jehlicích takovým způsobem, že nejprve vyžírá jehlici zevnitř ve spodní polovině a potom žlábkovitě z vnitřní strany jehlice.

Žírem napadené jehlice jsou částečně srostlé, mají žlutou barvu. Na bázi jehlice jsou přítomné otvory, které sloužily pro iniciaci tvorby požerku. Podobná poškození asimilačního aparátu borovic provádí také bejlomorka borová (Thecodiplosis brachyntera), kde se žír projevuje spíše postupným usycháním. Bejlomorkou napadené listy zůstávají na větvích někdy až do jara.

Brouci jsou troficky aktivní především v červenci a srpnu. Po žíru již jedinci nepokračují ve vývoji, tedy přezimují brouci. Kladení vajíček probíhá do bází jehlic borovic. Tento druh se vyznačuje pouze jednou generací v roce.

Silný žír a poškození jehlic může způsobovat fyziologické oslabení hostitelské dřeviny, nic méně hynutí hostitelské dřeviny v důsledku žíru tohoto druhu prozatím není pravděpodobné.

P. Martinek, MENDELU