Rostlinolékařský portál

Hrušeň obecná Pyrus communis, hrušeň polnička Pyrus pyraster, P. salicifolia, P. ussuriensis, P. nivalis, P. pyrastes a P. sativa. Jabloň domácí Malus x domestica, kdouloň obecná Cydonia oblonga, jeřáb obecný Sorbus aucuparia, hloh Crataegus laevigata, mišpule obecná Mespilus germanica, muchovník oválný Amelanchier ovalis aj.

Dospělci mají dlouze válcovité, klínovitě zúžené a na konci zaoblené tělo. Tělo je článkované, 0,16–0,27 mm dlouhé, 0,035–0,06 mm široké. Samice jsou větší než samci. Tělo je bílé barvy, která postupně tmavne na růžovou až světle hnědou. Mají pouze 2 páry krátkých nohou v přední části těla. Tergity a sternity jsou pokryty zaoblenými mikropapilami. 
Vajíčka jsou drobná, bezbarvá a elipsoidního tvaru. 
Larvy - nymfy jsou podobné dospělcům, ale menší.

Příznaky napadení lze zaměnit s příznaky způsobenými na hrušni jiným vlnovníkem Eriophyes mali a jeřábu Phyllocoptes sorbeus, který se na nich vyskytuje a je podobný, ale tvoří husté bělavé, narůžovělé nebo nažloutlé a plstnaté erineum na spodní i horní straně listu.

Napadený list má na povrchu drobné, nepravidelné, puchýřovité hálky cca 1–4 mm velké, které jsou zpočátku žlutozelené, později žloutnou, růžovějí a nakonec zčervenají. Hálky se nacházejí na obou stranách listové čepele. Hálky jsou většinou rozložené ve skupinách kolem hlavní žilky. Během léta hálky zhnědnou a silně napadené listy předčasně odumírají nebo výjimečně i opadávají. Napadené plody jsou rzivé většinou kolem kališní jamky, vzácně mají rzivost a jizvy na povrchu celého plodu.

Vlnovníci mají 2 morfologicky odlišné formy: přezimující, tzv. zimní formu (deutogyne) a letní formu (protogyne). 
Vývoj vajíček závisí na teplotě, při teplotách 10–17 a 18–26 °C trvá vývoj vajíček 18–20, respektive 6–8 dní; vývoj nymf 1. a 2. instaru 16, respektive 12 dní. Celý vývojový proběhne za 34-36 dnů na jaře a 18–20 dnů v létě. Dospělé samice - deutogyne přezimují pod vnějšími šupinami v pupenech, kde se shlukují ve stovkách jedinců. Zde diapauzují, nepřijímají potravu a ani nekladou vajíčka při dočasném oteplení. Samci nehrají při reprodukci roztočů hrušek žádnou významnou roli. Na jaře zpočátku sají na zelených částech šupin pupenů, potom v pupenech migrují přes řapíky na svinuté čepele vyvíjejících se listů a později se z pupenů rozlézají na vyvíjející se listy a poupata. Pronikají dovnitř listu průduchy a zde se živí se vysáváním obsahu buněk listového parenchymu a přitom produkují sekrety, které dráždí pletiva. Kolem místa sání se tvoří malé puchýřovité hálky. Po krátkém období (2–3 dny) příjmu potravy sáním začnou samice klást vajíčka. Samice naklade během života 5 až 29 vajíček. Během léta se protogyne živí sáním na listech, na podzim vyhledávají pupeny na terminálních letorostech, ve kterých přezimují. Na větší vzdálenosti se šíří pasivně větrem, nebo pomocí lidské činnosti, ptáků a hmyzu. Během roku mají více generací, většinou 2–3.

Běžně se vyskytující škůdce. Častější výskyty jsou v extenzivních výsadbách. Významnější škody způsobuje pouze v ovocných školkách a v mladých výsadbách. Při silném napadení listů dochází ke snížení asimilace, oslabení stromů a následnému snížení výnosu. Výjimečně dochází k poškození plodů, napadené plody mají sníženou estetickou hodnotu a mohou být obtížněji realizovatelné na trhu. Existuje odrůdová náchylnost, náchylná je např. odrůda ´Williamsova´ a její mutace, Erika a Amfora.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu rostlin ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (výskyt drobných puchýřovitých hálek na listech, nebo deformace, rzivost plodů).

Dle výskytu předchozím roce (letech).

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany):

• Prostorová izolace školek, 
• pěstování pouze zdravého výsadbového materiálu, 
• pěstování odolných odrůd na lokalitách s pravidelným a silným výskytem, 
• včasná detekce škůdce, 
• podpora predátorů a parazitoidů. 

Přirozenými nepřáteli jsou draví roztoči z čeledi Phytoseiidae a Tydeidae.

Včasné odstraňování napadených listů pouze při slabém napadení a následná likvidace.

Včasné ošetření těsně před a během rašení pupenů na rozlézající roztoče. 
Mimo akaricidů jsou rovněž účinné přípravky na bázi síry a olejů. 
Ošetření přípravky na bázi síry po sklizni.

Nejsou v ČR známy. 
V zahraničí se používá práh škodlivosti 20 květních růžic (10 %) z 200 prohlédnutých růžic a/nebo letorostů během kvetení a koncem léta napadeno vlnovníkem.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, 
bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, 
bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, 
bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.