Rostlinolékařský portál

Jabloň domácí (Malus domestica).  
Preferovány jsou některé odrůdy, např. Golden Delicious´, ´Melrose´, ´Granny Smith´, ´Jonagold´ a ´Šampion´.

Dospělci jsou 1,5–2,5 mm dlouzí, tělo je tmavě hnědé s černým žíháním na horní straně. Zadeček samiček je červený.  
Vajíčka jsou velmi malá, načervenalá.  
Larvy jsou beznohé (apodní) a bezhlavé (acefalní), nazývají se struska Jsou bělavé, žlutavé až tmavě růžové.

Napadený list je na okraji tlustší, křehký a po délce se začíná svinovat a kroutit směrem k centrální žilce, až vytváří štíhlou pevnou trubicovitou hálku. Napadený list, resp. trubicovité okraje nejdříve zčervenají a později nekrotizují a usychají.  
Napadené listy bývají častěji napadeny padlím jabloně a také housenkami obaleče zimolezového, které zalézají do stočených listů.

Bejlomorka má tři generace za rok. Přezimují larvy v půdě. Na jaře se larvy v kokonech v půdě kuklí. Vylíhlí dospělci vyhledávají mladé listy a samice kladou vajíčka na jejich okraje. Za 3–5 dní se líhnou larvy, které se přisávají se na kraji listové čepele a živí se listovým parenchymem. Vylučují sliny, které dráždí listová pletiva a ta hypertrofují. Na konci vývoje larvy opouštějí svinuté listy a padají k zemi, kde se kuklí. Výjimečně se kuklí v listech. Dospělci se líhnout asi za dva týdny. Druhá generace bývá nejpočetnější, samice kladou až 100–200 vajíček. U poslední 3. generace počet nakladených vajíček klesá na 40–60.

Běžně se vyskytující druh, škodlivé výskyty jsou vzácné a pouze lokální. Významnější škody způsobuje pouze v ovocných školkách a v mladých výsadbách. Při silném napadení listů dochází ke snížení asimilace a oslabení stromů.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (poškozených pupenů a předčasně opadaných listů). 
Použití optických lapáků - Mőrickeho misek nebo žlutých lepových desek.

Nejsou známy. 

Dle tendence výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR stanoveny. 
Ošetřuje se neprodleně při zjištění prvních příznaků poškození.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany):  

• Včasná detekce škůdce.
• Podpora predátorů a parazitoidů. 
• Přirozenými nepřáteli jsou především ptáci.

• Včasné odstraňování napadených listů a následná likvidace.  
• Instalace netkané textilie nebo fólie pod stromy v období před opadem larev škůdce na půdu u drobných pěstitelů.  
• Mělká kultivace půdy pod stromy.

Ošetřuje se proti dospělcům přezimující generace a larvám první generace ihned po opadu korunních plátků květů systémovými přípravky.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice: bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ