Rostlinolékařský portál

Je to hálkotvorný druh hmyzu s primárním výskytem na listech dubů (Quercus). Konkrétní druhy dřevin, na kterých byl tento druh detekován na území ČR je následující: dub cer (Quercus cerris), d. letní (Q. robur), d. zimní (Q. petraea), a d. pýřitý (Q. pubescens).

Dospělci mají výrazně oddělený tmavý zadeček, který je nápadně zduřelý a naplněný připravenými vajíčky. K hrudi jsou připevněné dva páry blanitých křídel s velmi zredukovanou žilnatinou. Zadní pár křídel má po vnitřních okrajích háčky, které při zaháknutí s předním párem vytvoří větší plochu sloužící k letu. Na hlavě se nacházejí poměrně velké složené oči černé barvy a lomená tykadla.

Dospělý jedinec žlabatky pruhované je drobnější než dospělec žlabatky dubové. Jinak je stavba těla a přítomnost charakteristických útvarů, resp. hálek, ve kterých probíhá vývoj všech generací druhu, charakteristická a pro tuto konkrétní čeleď a druh typická.

Na živných dřevinách se vyskytují hálky dvou typů: podélně různě zbarvené (oranžově červená a k tomu kontrastně světlá barva) hálky větších velikostí (zhruba v průměru kolem jednoho centimetru), které se vyskytují na podzim. Tato se utvoří na spodní straně listů. Z těchto hálek se se líhnou pouze samičky. Druhý druh hálek má protáhlý, mírně zašpičatělý charakter a je zelenavě šedé barvy s hustým bílým ochlupením. Tato hálka dozrává během května a června, poté se z ní líhnou samečci a samičky.

Stavba hálek je mírně svojí stavbou podobná žlabatce dubové. Na hálce tohoto předmětného druhu se ovšem tvoří podélné pruhy načervenalé a bílé barvy, které se mohou pravidelně střídat, nebo tvoří různé obrazce. Toto zbarvení se u ostatních zástupců s podobnou potravní preferencí nevyskytuje.

Tato žlabatka má během roku dvě generace s velkým počtem diapauz v rámci přechodů jednotlivých vegetačních period. Na podzim barevná hálka spadne s listem na zem. Z uvedených druhů hálek se líhnou pouze samičky. Samička se po vyvinutí prokouše ven a pak zaklade na pupeny živných dřevin. Z jara se v pupenech začne vyvíjet jiný typ hálek, ze kterých se líhnou samečci a samičky.

Významnější škody tímto zástupcem jsou zaznamenávány především v hustějším porostu hostitelských dřevin. Zde se tento škůdce podílí na oslabování hostitelských jedinců a redukci přírůstů hostitelských dřevin. Významné škody jsou dávány do souvislostí spíše s mladšími dřevinami.

• Výběr odolných druhů a kultivarů.
• Podpora zdravého růstu rostlin – správná výživa a péče o rostliny.
• Podpora přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů, včetně parazitických vosiček (např. rody Torymus a Eurytoma), které kladou vajíčka do larev žlabatky. Žlabatku napadají také různé druhy chalcidek, lumků a lumčíků aj.

• Odstraňování hálek. 
• Řez napadených větví.

Použití insekticidů se nedoporučuje především kvůli nízké účinnosti a negativnímu dopadu na necílové organismy. Pokud je nutné zasáhnout, je třeba aplikovat přípravky v době kladení vajíček (většinou brzy na jaře), což je však obtížně načasovatelné.

P. Martinek, MENDELU