Rostlinolékařský portál

Mák setý a druhy planě rostoucích máků.

Tělo brouků je silně klenuté, 3–3,5 mm dlouhé, 2 mm široké, tmavohnědě zbarvené s bronzovým leskem. Za štítkem v mezeře mezi prvními rýžkami krovek je světlá skvrna, za ní podlouhlá, sametově černá skvrna na světlém podkladě a před zakončením krovek bílá skvrna. Nosec je na konci poněkud rozšířený.  Nepravidelně oválné vajíčko je po vykladení nažloutlé, později zbělá, 0,5 mm dlouhé a široké 0,3 mm.
Kukla je volná, dlouhá přibližně 4 mm. Na devátém článku dva trnovité výběžky.

Listy mladých rostlinek jsou skeletovány ze spodní strany okénkovým žírem. Vyžraná srdéčka, rostliny se v porostu ztrácí. V listech starších rostlin vykousány okrouhlé nebo nepravidelné otvory a výkusy. Listy odspodu žloutnou. Rostliny krní a často odumírají. Na kořenech vyžrané 1–3 mm hluboké rýhy nebo chodbičky.

Brouci přezimují v půdě. V porostech máku se objevují ve druhé polovině dubna. Provádí úživný žír. Nejvíce poškozují rostlinky do fáze 4. až 5. listů, zvláště za suchého počasí. Nejčilejší jsou brzy z rána a pozdě odpoledne. Vajíčka kladou od poloviny května po dobu 2–2,5 měsíců. Kladou je do hlavního listového nervu. Larvy nejprve vyžírají krátké chodbičky v listu, poté se stěhují na kořeny, na nichž vyžírají rýhy a chodbičky. Kuklí se v hliněném kokonu v půdě. 

Snižuje výnosy máku, v letech přemnožení ničí vzcházející porosty, rostliny s větším počtem larev odumírají.

Lze využít následující možnosti: 

• Založení signálních bodů (hustě setá místa máku a použití pastí s předpěstovaným mákem, kde jsou stěny pasti natřeny nevysychavým lepidlem).
• Použití emergentních pastí umístěných na místech zimovišť dospelců (lahve, naplněné 96% ethylalkoholem, k záchytu nejenom vyletujících jedinců krytonosce, ale i dalších hmyzích škůdců, např. řepky ozimé.
• Do určité míry lze využít i žluté Mörickeho misky.
• ⁠Vizuální pozorování s odpočtem dospělců na povrchu půdy. 

Výskyt brouků se sleduje na vzcházejícím máku v době, kdy je jejich aktivita největší, tj. za pěkného počasí v ranních a v odpoledních hodinách.

• 3 brouci na 1 m řádku (BBCH 10–25), kde nebylo použito moření.

• Raný výsev.
• Všechna agrotechnická opatření urychlující růst a vývoj rostlin. 

Proti larvám i dospělcům má potenciál řada biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis. Dále by se s ohledem na způsob života dospělců a larev daly uplatnit i přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Beauveria bassiana, Metarhizium sp. či Paecilomyces spp. nebo hlístovek rodu Heterorhabditis případně Steinernema. Aby byly přípravky na bázi hub a hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Jistou variantou by byla i preventivní aplikace do půdy na přezimující stádia. Z rostlinných pesticidů by připadaly v úvahu přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Chemická ochrana je zaměřena na imaga krytonosce. Doporučuje se dávat přednost insekticidnímu či insektofungicidnímu moření osiva před foliární aplikací. Foliární aplikace se použije pouze na porostech bez použití mořidla a po dosažení prahu škodlivosti, ale též v letech při přemnožení brouků v době, kdy insekticidní mořidlo již nemá reziduální účinky. Tímto opatření se zabrání významným škodám, které způsobují larvy na kořenech máku. Proti larvám na kořenech jsou chemické přípravky neúčinné.

Sledování početnost brouků a nových požerků na vzcházejícím máku.

Kolařík, P., Kolaříková, K. Hlavní hmyzí škůdci máku setého a ochrana proti nim. Agromanuál, 2025, 20, 3, 64–66. ISSN 1801-7673 (kap. Monitoring a prognóza)