Rostlinolékařský portál

Jabloň domácí (Malus × domestica), přednostně stromy pěstované na zakrslých podnožích (M9 aj.), hrušeň (Pyrus spp.), kdouloň (Cydonia spp.), mišpule (Mespilus spp.), jeřáb (Sorbus spp.), hloh (Crataegus spp.), slívoně (Prunus spp.), střemcha (Padus spp.), lokvát (Eriobotrya spp.) a rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides).

Dospělci mají přední křídla úzká, průhledná, s černavým, rudě lesklým okrajem. Přední okraj křídla a skvrna jsou černé, modravě lesklé. Vnitřní a vnější okraj středové skvrny jsou úzce červenavě lemovány. Hlava, tykadla, makadla, hruď zadeček a chvost jsou modravě černé, čtvrtý článek zadečku je cihlově rudý. Samci mají vnitřní stranu makadel a spodní stranu 4.-6. břišního článku bílé. Délka těla 8–9 mm, rozpětí křídel 17–21 mm. 
Vajíčka jsou vejčitě cylindrická, asi 0,6–0,7 mm dlouhá a 0,35 – 0,4 mm široká. Jsou zpočátku zelená, později zežloutnou a nakonec jsou tmavě hnědá. 
Larvy - housenky jsou světle voskově žluté nebo šedavě bílé s červenavým nádechem a často s červenavě prosvítající hřbetní cévou. Hlava a hrudní štítek jsou tmavě červenohnědé, průduchy černé. Na bocích těla mají řídké, tmavé štětinky. Všech 5 párů panožek má háčky. V dospělosti měří 18–24 mm. 
Kukla je štíhlá, hnědožlutá až zlatožlutá. Čelisti jsou dlouhé, dosahují ke špičce křídel.

Napadené větve nebo kmeny se prozradí rakovinnými ranami, které se postupně zvětšují. Před líhnutím se kukly částečně vysunou z kůry a po vylíhnutí motýlů vyčnívají exuvie kukel z otvorů ve stromech. Otvory (2–3 mm široké) na bázi stromů.

Nesytka má v našich podmínkách pouze jednu generaci ročně. Dospělci se vyskytují od konce května a létají až do srpna. Vyskytují se na květech ptačího zobu, tavolníku, jasmínu, bezu a dalších druhů, kde sají květní nektar nebo medovici. Jsou aktivní ve dne a za teplého počasí často odpočívají na stromech. Samičky záhy po vykuklení zaujímají „volající polohu“, vztyčí zadeček, vychlípí kladélko a z feromonové žlázy uvolňují feromon. Samečci se orientují na dálku čichem, vyhledají „volající“ samičku a při kopulaci se orientují zrakem podle výrazného červeného proužku na zadečku. Oplodněné samičky snášejí vajíčka po skupinách do trhlin kůry, na odumírající pupeny a do ran. Samička naklade během života až 250 vajíček. Vybírají si starší nebo nemocné stromy, především jabloně, ale i další druhy ovocných dřevin. Kladení je rozvleklé a probíhá celé léto. 
Vylíhlé housenky 1.a 2. instaru žijí na povrchu v kůře stromů, dalších instarů žijí ve stromech pod povrchem, mezi kůrou a kambiem, vyhryzávají různě vinuté chodby, čímž poškozují vodivá pletiva a narušují transport živin. Housenky se ve vřetenech vyskytují nejčastěji na bázi kmenů, nebo v místě srůstu podnože a roubu, v zákrscích též v silnějších kosterních větvích. Trus zůstává uvnitř chodeb. V jednom stromě bývá zpravidla větší počet housenek, které se často liší svou velikostí vzhledem k rozvleklému období kladení. Housenky jednou přezimují v chodbách a kuklí se na jaře následujícího roku od května do července v zámotcích, v nichž je zapředena drť kůry, blízko k povrchu kůry a částečně vyčnívají ven z otvorů. 

Nesytka bývala méně významným škůdcem ve starých jabloňových sadech, nárůst hospodářské škodlivosti nastal se zavedením intenzivních výsadeb a to změnou pěstebních tvarů – zavedením štíhlých vřeten a současně technologie mechanizovaného a hlubokého řezu, s četnými pahýly a neošetřenými řeznými ranami na stromech. 
Nesytka způsobuje poranění stromů usnadňující pronikání původců korových nekróz, tj. bakteriálních, oomycetových a houbových patogenů (např. Nectria galligena), oslabení stromů a také snížení výnosu. Silně poškozené stromy předčasně odumírají.

• Nepřímá ochrana je založená na podpoře přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů (ozelenění meziřadí, biokoridory, aplikace selektivních pesticidů). 
• Přirození nepřátelé jsou škvoři, lumci, mravenci, pavouci a ptáci.

• Kvalitní výchovný, udržovací a zmlazovací řez stromů, minimalizace pahýlů a čípků na stromech. 
• Ošetření řezných ran po řezu nebo po odstranění výmladků a uzlů (bradavčitá uzlovitost).

• Použití metody „matení samců“ (= dezorientace, přerušení páření – mating disruption). Použití metody vychytávání samců („mass trapping“) pomocí feromonových lapáků (min. 50 lapáků/ha). Použití metody vychytávání samic („mass trapping“) pomocí lapáků s potravní návnadou (min. 100 lapáků/ha; atraktantem je směs koncentrované jablečné šťávy (příp. hrušnové šťávy nebo hroznového moštu) s melasou a kyselinou octovou a 20% geraniolem v zavěšených plastových lahvích s otvory).
• Experimentálně byla ověřena dobrá účinnost parazitických hlístic, hub a bakterií.

• Ošetření je problematické z důvodu skrytého života housenek v kmenech stromů a rozvleklé letové aktivity. 
• Musí být prováděno opakovaně na základě monitorování letové aktivity. 
• Experimentálně byla ověřována metoda injektáže kmenů insekticidními přípravky.