Rostlinolékařský portál

Častá dřevokazná houba narůstající na listnáčích jako jsou buky (Fagus spp.), lísky (Corylus spp.), olše (Alnus spp.), habry (Carpinus spp.) a to jak na živých dřevinách, tak i na mrtvém dřevě.

Podobné plodnice má pevník chlupatý (Stereum hirsutum), který má žluté rouško, jehož poraněním se barva nemění. Z pevníků, kterým červená rouško při poranění je zaměnitelný s p. dubovým (S. gausapatum), ten má plodnice tenčí a roste výhradně na dubech a nakonec p. krvavějící (S. sanguinolentum), kde hostitelem jsou výhradně jehličnany.

Plodnice jsou víceleté, kožovité až korkovité, pevné až dřevnaté, až 3 mm silné. Většinou rozlité, formované do střechovitě uspořádaných drobných kloboučků, které v základu srůstají. Narůstá v pruzích anebo větších plochách. Kloboučky odstávají do 10 mm, jsou římsovité, jejich povrch je jemně pásovaný, žlutookrový až hnědý. Rouško je hladké nebo hrbolkaté, žlutohnědé až fialovohnědé, poraněním červenající, za sucha rozpraskané. Elipsoidní výtrusy jsou vel. 7–12×3–4,5 µm, jsou amyloidní (v Melzerově činidle jsou šedomodré až skoro černé).

Vyskytuje se během celého roku a to jak v podobě rostoucích plodnic tak i těch odumřelých. Plodnice narůstají hlavně v létě a na podzim, v tomto období se šíří výtrusy. Hniloba je bílá.

Narůstá docela hojně a to jak jako parazit listnáčů v místě poranění, např. praskliny, poškozená borka, řezné rány tak i jako saprotrof na pařezech i rozkládajícím se dřevě.

D. Palovčíková, MENDELU