Rostlinolékařský portál

Kněžice trávozelená je polyfágní druh na listnatých stromech (olše a lípy), na keřích a na bylinách.

Jedná se o 12‒15 mm dlouhou ploštici s intenzivně zeleným tělem a jemnými tmavými tečkami především na štítu a polokrovkách. Na podzim jedinci zhnědnou a po přezimování se opět zbarví do zelena. Membrána křídel je tmavé barvy. 
Nymfy jsou v různých fázích vývoje velmi odlišně vzorované – černě, bíle a zeleně.

Jmenovaný druh se od příbuzného zástupce (P. viridissima) liší především jinou délkou prvních tykadlových článků a tvarem okraje štítu (příbuzný druh má třetí článek tykadel stejně dlouhý jako druhý). Vajíčka i larvy se u obou druhů vyznačují dokonalým krycím zeleným zbarvením. 
Podobná ploštice je Nezara viridula (původně africký druh; nyní často objevovaný v jižní Evropě). Tento podobný druh má tři až pět bílých teček na přední hraně štítku a na obou koncích tohoto předního okraje má černou tečku. Také postrádá jemné černé tečkování těla a křídelní membrána je zabarvená pouze bledě.

Jedná se o fytosugního zástupce, který saje na rostlinách a jejich pletivech. Mladé nymfy sají na mladých a nevyzrálých letorostech hostitelských rostlin a dospělci sají především na zrajících plodech a semenech.

Poškození živných dřevin je silně nespecifické a proto je ho snadné zaměnit s ostatními savými zástupci na dřevinách a keřích hostitelského spektra. Přesnou determinaci druhu provedeme na základě zjištěné přítomnosti sajících imág a nymf na hostitelských rostlinách.

Dospělci přezimují v suchých a chráněných místech pod stromy a vracejí se od května do porostů hospodářských plodin. Rozmnožování probíhá především v květnu a červnu, ale může být také pozorováno v červenci. Samice kladou až 28 zakulacených vajíček na hostitelské plodiny. Od konce července a zejména v srpnu se objevují nové generace, ale nymfy se mohou objevovat až do pozdního podzimu, kdy je však možné, že se nestačí dovyvinout a zahynou.

Pro velmi malé poškozování hostitelské dřeviny (viz výše) není hospodářský význam tohoto druhu zásadní. Pokud škody vznikají, jedná se o tzv. fyziologického škůdce, který působí ubývání vitality a teoreticky retarduje růst hostitele.

P. Martinek, MENDELU