Rostlinolékařský portál

Brambor.

Napadení lze pozorovat již při sklizni a v průběhu skladování se choroba dále rozšiřuje. Nejdříve se na slupce objevují světle hnědé kruhovité skvrny s neohraničenými okraji, postupně se zvětšují a mohou zasáhnout celý povrch. Zasažená místa získávají stříbřitý lesk v důsledku zavzdušnění parazitovaných buněk ve slupce. Při silném napadení se zvyšují ztráty výparem a hlízy se scvrkávají. Na skvrnách lze pozorovat tmavý sazovitý povlak tvořený konidiofory s konidiemi patogenu. Poškození dužniny houba nezpůsobuje.

Zdrojem infekce je napadená sadba. V půdě patogen dlouhodobě nepřežívá. Pro infekci dceřiných hlíz jsou rozhodující množství inokula v sadbě, vlhkostní poměry v půdě po odumření natě a vlhkostní a teplotní režim po naskladnění. Růst mycelia a šíření choroby podporuje vysoká vlhkost. K nejvyšší infekci dochází při vlhkém a teplém počasí po ukončení vegetace, leží-li hlízy dlouho v půdě v období mezi ukončením vegetace a sklizní, a pokud se naskladňují neosušené mokré hlízy.

Jedná se o běžně rozšířenou chorobu, která je dobře patrná především na mytých hlízách u odrůd s hladkou a jemnou slupkou. Ztráty jsou způsobeny hlavně poškozením vzhledu hlíz a jejich horším uplatněním na trhu. Při silné infekci se také zvyšuje výpar, stoupají hmotnostní ztráty a hlízy se scvrkávají. Zřídka, při velmi silné infekci u sadby, může dojít k zasažení oček a snížení klíčivosti, a tím i výnosu. Vysoký výskyt choroby je ve vlhkých letech, zvláště pokud se nevyskytují během vegetace přísušky.

• Protože při zachování čtyřletých osevních sledů se choroba šíří téměř výhradně sadbou, je použití zdravé sadby předpokladem nízkého výskytu u dceřiných hlíz. 
• Sklizeň by měla být provedena včas, tj. 2–3 týdny po ukončení vegetace, aby se omezil nárůst infekce v půdě. 
• Zásadním opatřením je osušení hlíz po sklizni, zejména probíhá-li sklizeň za vlhka. 
• V průběhu skladování musí být udržovány hlízy suché při teplotě 2–4 °C.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

• Moření sadby fungicidy je účinné.