Rostlinolékařský portál
hořčice sareptská (brukev sítinovitá)
Brassica juncea
říše: Plantae třída: Rosopsida řád: Brassicales čeleď: brukvovité (Brassicaceae)
Další české názvy: brukev sítinovitá
Vědecká synonyma: Sinapis juncea, S. integrifolia, Raphanus junceus
EPPO kód: BRSJU
Popis
Jednoletá rostlina s větvenou a od báze dřevnatějící lodyhou, jež dorůstá výšky 40–150(–250) cm. Lodyha je v dolní části chlupatá, zatímco v horní olysalá. Trávově zelené listy se v závislosti na postavení na lodyze liší tvarem i velikostí. Spodní jsou velké a lyrovitě peřenosečné, zatímco horní jsou podlouhle obvejčité až klínovitě kopinaté. Sírově žluté květy jsou uspořádány v hroznovitá květenství. Plodem je 23–55 mm dlouhá šešule s výraznou síťovitou žilnatinou na chlopních a s 8–20 semeny. Kulovitá, silně palčivá semena jsou v závislosti na kultivaru žlutá (orientální typ) nebo tmavohnědá až černohnědá (hnědý typ). Brukev sítinovitá kvete od května do října. Původní v Indii a jz. Číně.
Nároky na stanoviště
Brukev sítinovitá se řadí mezi méně náročné rostliny dlouhého dne. Nemá zvláštní nároky na klima ani půdu, avšak nejlépe se jí daří na hlinitých půdách s dostatkem humusu. Snáší lehké mrazíky a sucho, ale v první polovině vegetační doby potřebuje více vláhy. Písčité, zamokřené, silně kyselé nebo zasolené půdy nejsou k pěstování vhodné.
Možnost záměny
Hořčice bílá (Sinapis alba), hořčice polní (S. arvensis), ředkev ohnice (Raphanus raphanistrum).
Častí škůdci
Dřepčíci (Phyllotreta spp.).
Zaplevelení
V porostech brukve se vyskytují hlavně jednoleté plevele. Problém s likvidací nastává zejména u svízele (Galium aparine) a výdrolu řepky.
Odkazy a použité zdroje
Hejný, S., Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 3. 2. vyd. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1090-4
Moudrý, J. Alternativní plodiny. Praha: Profi Press, 2011. ISBN 978-80-86726-40-3
Metodika IOR – hořčice sareptská
Střídání plodin
Dodržovat doporučený odstup v osevním postupu 5 let mezi sebou a od jiných brukvovitých plodin (řepka).
Vliv předplodiny
Nevhodnou předplodinou je řepka - zvýšení infekčního tlaku škůdců a houbových chorob, zaplevelení výdrolem, který není možné herbicidy vyhubit.
Volba pozemku
Nepoužívat pozemky s vysokou zásobou semen plevelů a silně zaplevelené vytrvalými plevely.
Péče o porost
Možnost plečkování při širší rozteči řádků.
Ochrana proti škůdcům
dřepčíci
Společenstva plevelů
Jednoděložné: Ježatka kuří noha, oves hluchý, béry.
Dvouděložné: Merlíky, laskavce, heřmánkovité druhy, rdesna, violka rolní, ptačinec žabinec, rozrazil, mák vlčí, ředkev ohnice, hořčice polní, řepka olejka, blín černý, lilek černý, tetlucha kozí pysk, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, drchnička, zemědým lékařský, svízel přítula, opletka obecná, konopice polní, kakost maličký, hluchavka nachová.
Vytrvalé: Pýr plazivý, pcháč oset.
Rozhodování o provedení ošetření
Klíčové je preemergentní ošetření, při jeho vynechání je účinek postemergentního ošetření nedostatečný.
Provádění ochranných opatření
Nechemická regulace plevelů
Snižování infekčního tlaku plevelů v předplodinách a přípravě pozemku. Ekologické pěstování bez použití herbicidů je možné, není ale vyzkoušené.
Chemická regulace plevelů
Použití preemergentních herbicidů je klíčové, postemergentní herbicidy je nemohou nahradit.
Hodnocení účinnosti regulace plevelů
Po provedeném preemergentním ošetření pro případné použití post-emergentního zásahu.
Monitoring plevelů
Po preemergentním ošetření je potřeba sledovat účinek na plevele pro případný postemergentní zásah.
Další prostředky na ochranu rostlin
Regulace dozrávání, desikace
V zemědělské výrobě znamená desikace chemické ošetření porostu přípravkem k tomu určeným, který vyvolává stav suchosti. Obecně způsobuje předčasné usychání nadzemních částí rostlin. Všeobecně se desikace tedy užívá k urychlení dozrávání, sladění zralosti celého porostu plodiny, ke zvýšení obsahu sušiny nebo k zabránění šíření infekčních chorob.
Rostlinolékařský portál se načítá...