Rostlinolékařský portál

Především cibule kuchyňská, šalotka a cibule zimní, méně často i pór, pažitka a některé okrasné a volně rostoucí druhy rodu Allium.

Na listech a na květních stvolech vznikají světlezelené až zelenožluté skvrny, které se postupně zvětšují a splývají. Především za vlhkého počasí se skvrny pokrývají hnědošedým povlakem houby, z něhož se patogen šíří větrem na okolní rostliny. Nekrotizované skvrny se druhotně pokrývají tmavými sametovými povlaky saprofytických „černí“. Následkem toho listy a květní stvoly odumírají, lámou se a poléhají. Z důvodu výrazné redukce asimilační plochy jsou cibule malé, nevyzrálé („krkaté“) a špatně skladovatelné (především předčasně raší).
Rostliny se systémovou infekcí jsou zakrslé, zkroucené, většinou celé pokryté šedavým porostem houby a poměrně brzy hynou. 

Patogen nejčastěji přezimuje ve formě mycelia v bezpříznakově napadených cibulích (v sazečce, semenných matkách, šalotce), z nichž pak vyrůstají rostliny se systémovou infekcí. Z těchto rostlin se patogen šíří větrem a to i na značné vzdálenosti. Dalšími zdroji infekce jsou napadené posklizňové zbytky a není vyloučen i přenos choroby osivem. Do rostlin patogen proniká jen průduchy. Šíření choroby podporuje vysoká vzdušná vlhkost, rosy, dešťové srážky (především v noci a brzy ráno) a chladnější teplota vzduchu (10–15 °C).

Plíseň je celosvětově nejzávažnější chorobou cibule kuchyňské, která se za vhodných podmínek velmi rychle epidemicky šíří a způsobuje značné škody. 

• Řidší spony výsevů a výsadeb.
• Nepřehnojovat dusíkem.
• Umístění porostů do slunných a vzdušných poloh (nikdy ne do blízkosti vodních toků a nádrží, do stínu vysokých plodin, stromů a budov). 
• Vhodná likvidace posklizňových zbytků.  
• Důležité je oslunění porostů bezprostředně po východu slunce. 
• Vhodná je orientace řádků a záhonů ve směru východ – západ (u nás převládající větry, lepší oslunění porostů brzy z rána sluncem). Obojí urychluje osychání rostlin. 
• Důležitá je prostorová izolace mezi jednotlivými hostitelskými druhy, typy (jarní a ozimou) a způsoby pěstování (ze semene, ze sazečky, na semeno). 
• Především v semenných porostech je účelné včasné (do konce dubna) odstraňování rostlin se systémovou infekcí. 

Rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd nejsou podstatné. Odrůdy se slabším olistěním a odrůdy s rovnými listy jsou méně napadány než odrůdy, u nichž se listy ohýbají a zalamují.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

U kontaktně působících přípravků je třeba provést ošetření tak, aby byla zasažena celá plocha listů, resp. květních stvolů. Vzhledem k voskovému povlaku na povrchu listů je třeba k přípravkům přidávat vhodné smáčedlo, pokud však toto není již obsaženo ve finální formulaci přípravku. Většinou se ošetřuje od června a postřiky se podle potřeby opakují až do fyziologické zralosti natě.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.