Rostlinolékařský portál

Meruňka (P. armeniaca).

Na listech se objevují neohraničené, zprvu žlutozelené skvrny s hnědnoucími žilkami viditelnými na rubové straně. Při deštivém počasí se skvrny zvětšují a hnědnou. Napadené listy mohou předčasně opadávat.

Patogen přezimuje v napadených opadaných listech, kde se tvoří plodničky a v nich vřecka s askosporami. Na jaře se askospory při dešti uvolňují a infikují mladé listy. Askospory se začínají uvolňovat 2–3 týdny po odkvětu a jejich tvorba pokračuje asi 4–6 týdnů. Askospory potřebují k vyklíčení ovlhčení listů. Pro rozvoj infekce je nejpříznivější teplé a deštivé počasí. Optimální teplota pro infekci se pohybuje kolem 22–24°C.

Předčasný opad listů může způsobit snížení množství a kvality plodů, diferenciaci květů a celkové oslabení stromů.

Sledování přítomnosti askospor v přezimujících listech, monitoring výskytu napadení na listech. Vzhledem k tomu, že ochranná oaptření je třeba provádět preventivně před výskytem napadení, má monitoring význam spíše pro rozhodování o nutnosti provádění ošetření pro příští vegetační sezónu (přítomný zdroj infekce).

Přítomnost infekčního zdroje a deštivý průběh počasí představují riziko vzniku infekce.

V případě výskytu napadení v předchozím roce lze očekávat riziko vzniku infekce i v následující sezóně.

Sledování fenologického vývoje, aplikace ošetření v období trvání primárních infekcí (viz životní cyklus).

Základem ochrany jsou preventivní pěstební opatření a postupy. Významná jsou všechna opatření, která zajišťují plnou vitalitu stromů a redukují vhodnost podmínek pro šíření:

• Volba vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality, vyloučení vlhkých a uzavřených lokalit, vlhkých a studených půd a mrazových poloh).
• Vyrovnaná výživa (rozbory půdy a listů, nepřehnojovat dusíkem).
• Kvalitně provedený řez (nepřehoustlé koruny rychleji osychají, což omezuje vhodné podmínky pro rozvoj choroby).
• Preventivní odstranění spadaného listí, které je zdrojem infekce (zapravení do země).
• Využití méně citlivých odrůd (k odolnějším patří např. ´Leskora´ nebo ´Lejuna´, zvýšený výskyt lze očekávat např. na odrůdě ´Velkopavlovická´).

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

První ošetření se provádí v období zralosti askospor (2–3 týdny po odkvětu), při deštivém počasí se postřik ještě 2–3 x opakuje v 10–14 denním intervalu.

Rezistence nebyla prokázána.