Rostlinolékařský portál

Dendranthema spp., zejména D. morifolium, chryzantémy pěstované ve sklenících i mimo, dále Dahlia pinata, Rudbeckia hirta, Zinnia elegans.

Na okvětních lístcích jsou pod lupou viditelné (při 15násobném zvětšení) nahloučené rozmnožovací orgány (pyknidy) jako malé, tmavé, kulaté plodničky (72×180 μm), na svraštělých lézích na stonku a na listech 11×325 μm velké.  
Z pyknid jsou pyknospory plynule uvolňovány v krátkých provazcích, hyalinní, většinou s jednou přepážkou (60–90 %), ovoidní až cylindrické, často nepravidelného tvaru, extrémně variabilní velikosti (6–22×2,5–8 μm, převážně 8,5–13×3,5–5,5 μm). Pohlavní plodnice, pseudothecia, se vyskytují méně často. Jsou kulatá, tmavě hnědá, Ø 96–224 μm. Askospory jsou bezbarvé až světle šedé, vláknité až eliptické, 2buněčné, 12–16×4–6 μm velké.

Infikovány mohou být všechny části rostlin, včetně kořenů, částečně vnímavé k infekci jsou květy a řízky. Neotevřená poupata, okvětní lístky a stonky tmavnou, na listech se tvoří nepravidelné hnědočerné skvrny (průměr 2–3 cm), které se mohou velmi rychle slévat a zahnívat. Skvrny se tvoří i na stoncích v místě připojení napadených listů či ran, a na bázi řízků. Během fáze zakořeňování se může vývoj symptomů zastavit, ale infikovaná pletiva jsou zdrojem infekce. 
U dospělých rostlin se léze na stoncích mohou svrašťovat. Často se vyskytují na bázi stonku či na kolénkách a jsou spojeny s abnormalitami výhonů, které nebývají houbou infikovány. Produkce fytotoxinu vede k opadu terminálních poupat, tvorbě menších, chlorotických, křehkých listů a mírnému potlačení růstu. 
Na světle zbarvených květech se tvoří načervenalé až rezavé, u tmavě zbarvených hnědé skvrny, zpočátku pouze na jedné straně. Infekce se velmi rychle šíří, květy zůstávají slepené a společně se stopkami zahnívají. Houba se šíří přes květní stopky na další květy, pletiva černají a vadnou, případně květy vadnou a opadávají. 
Na řízcích je obvykle infikován terminální pupen a infekce se šíří směrem k bázi.

Symptomy na listech a květech lze zaměnit za napadení Botrytis cinerea, u řízků za napadení Pythium spp. či B. cinerea.

V suchém prostředí dlouhodobě přezimuje mycelium nebo pyknospory, snáší i velmi nízké teploty (-29 °C). Během zimy a brzy na jaře se vytvářejí v plodnicích (pseudotheciích) aska s askosporami, které jsou zdrojem primárních infekcí. Askospory, které jsou uvolňovány během sezóny a jsou roznášeny vzduchem, způsobují v porostu rozptýlené infekce. Při 10–30 °C se pseudothecia vyvinou za 13 dnů, při t 26 °C za 3 dny. Pyknidy nepohlavního stadia se vytvářejí hojně na poupatech a květních stopkách, méně často na stoncích a listech. Pyknidy se mohou vyvíjet za extrémně suchých podmínek (při RVV 6 % za 18 týdnů), avšak pyknospory jsou uvolňovány a rozšiřovány pouze za vlhka. Pyknospory jsou slepené v želatinových kapkách a jsou roznášeny vodou, na oděvech pracovníků, na nářadí apod. Za příznivé vlhkosti a teplotě 6–30 °C mohou pyknospory infikovat okvětní lístky již za 6 hod. Klíční vlákno proniká do pokožkových buněk přímo nebo mezi buňkami a rozrůstá se intra- a intercelulárně.

Patogen se šíří s infikovanými řízky, rostlinami a řezanými květy chryzantém. Zdrojem infekce může být i infikovaný substrát na kořenech.

Asie, Evropa, Afrika, Severní Amerika, Austrálie a Nový Zéland.

I. Šafránková, MENDELU