Hostitelské spektrum
Různé druhy palem (na 28 druzích, nejčastěji na Acoelorrhaphe wrightii, Arenga pinnata, Butia capitata, Chamaerops humilis, Coccothrinax argentata, Cocos nucifera, Dypsis lutescens, Livistona alfredii, L. chinensis, Phoenix loureirii, Ph. paludosa, Ph. roebelenii, Ph. sylvestris, Ph. theophrasti, Prestoea acuminata, Roystonea regia, Sabal minor, Sabal palmetto, Syagrus romanzoffiana, Thrinax morrisii a Washingtonia robusta), nejčastěji na Phoenix canariensis a Phoenix dactylifera.
Popis
Na povrchu pletiv se tvoří rozmnožovací orgány, tzv. sori (průměr cca 0,5–1 mm). Sorus tvoří dvě vrstvy – vnější černé, tvrdé, trvalé peridium a vnitřním bezbarvé peridium, které po uzrání bazidiospor odumírá. V době zralosti je peridium zakončeno sterilními a generativními hyfami, které částečně překrývají ústí (ostiolum). Z bazálních buněk soru vyrůstají svazky generativních hyf, které před vytvořením řetízků soudečkovitých buněk (následně působí jako basidie), produkují protáhlé buňky. Primární basidiospory jsou dvoubuněčné, světle žluté, kulaté až elipsoidní (4–6 μm), se silnou hladkou stěnou. Rozptýlení basidiospor usnadňují až 2,5 mm dlouhá hydroskopická sterilní vlákna. Jakmile jsou sori vyprázdněny, vypadají jako černé pohárky nebo krátery. Bazidiospory klíčí pučením nebo septovanou hyfou, která proniká průduchy do pletiva listu a inter a intracelulárně se rozrůstá. Za 10–11 měsíců po infekci se na povrchu vytvářejí sori.
Příznaky poškození/napadení
Snadněji než symptomy je pozorovatelný patogen. Oba se vyskytují na nejstarších listech v listové růžici. Po obou stranách listů, a na řapících, se tvoří velmi malé (0,7 mm a menší) žluté, hnědé nebo černé skvrnky. Nejvíce skvrn se tvoří na líci na bázi listu. Častěji jsou zaznamenány až reprodukční orgány (sori), které v místě skvrn prorážejí epidermis. Sori jsou obvykle na 2letých a starších listech. Silné napadení může vést k předčasnému odumírání listů.
Možnost záměny poškození/napadení
Počáteční stadium (před vytvořením sorů) lze zaměnit za nedostatek draslíku. Avšak skvrny vyvolané G. phoenicis jsou ve srovnání s nedostatkem draslíku mnohem menší.
Hospodářský význam
Velmi malý, v našich podmínkách se vyskytuje jen ojediněle.
Zeměpisné rozšíření
Celosvětově v oblastech pěstování palem a ve sklenících.
Autoři textu
I. Šafránková, MENDELU