Rostlinolékařský portál

Přirozenou hostitelskou rostlinou je rajče jedlé (Solanum lycopersicum).

Na listech způsobuje velké, tmavé, žlutě lemované skvrny, které mohou splývat a vytvářet souvislé plochy, především podél žilnatiny nebo na okrajích listů. Na stoncích, listových a květních stopkách se tvoří vodnaté, tmavohnědé léze nepravidelného tvaru. Tyto léze splývají a tvoří velké nekrózy zachvacující epidermální pletiva, ale nezasahují do kambiálního a vaskulárního pletiva. Napadány jsou pouze zelené plody, na kterých se vytvářejí malé, slabě vyvýšené tmavé skvrny, které nepronikají do vnitřních pletiv. Pokud jsou symptomy na červených plodech, infekce vznikla ještě před jejich dozráním. Při silnějším napadení může docházet k opadnutí květů a tvořících se plodů. Při napadení mladých rostlin může docházet k jejich úhynu. Bakterie má schopnost kolonizovat vaskulární pletiva, což způsobuje slabou diskoloraci (žloutnutí až zhnědnutí) cév xylému a silnou zakrslost rostlin.

Bakteriální tečkovitost lze zaměnit s bakteriální skvrnitostí (Xanthomonas campestris pv. vesicatoria), která však vytváří větší skvrny, které na plodech zasahují i hlouběji než do pokožkových buněk a s bakteriální okrouhlou skvrnitostí Pseudomonas syringae pv. syringae.

Vhodnými podmínkami pro rozvoj a šíření choroby je vysoká vzdušná vlhkost a optimální teploty 18–25 °C. Rozvoj choroby je potlačen, když průměrné denní teploty stoupnou nad 21 °C. Patogen je přenosný osivem (i 20 let), půdou a přežívá na rostlinných zbytcích. Vyskytuje se v rhizosféře a na listech rajčete, ale i různých nehostitelských rostlinách (např. pšenice, řepa, heřmánek, pumpava, ptačinec). Do listových pletiv proniká průduchy a v místech odlomených trichomů. Do nezralých plodů se dostává přes poranění v místě opadlých trichomů, původně vyvinutých na semeníku.

Snížení trhové hodnoty a výnosu. Takto napadené plody jsou neprodejné.

Monitoring patogenu se provádí přímo pravidelným vizuální sledováním výskytu prvních příznaků choroby v porostu.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby (např. pomocí automatických meteorologických stanic).

Metody prognózy nejsou v ČR k dispozici. 
Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (teplota, déšť, vysoká relativní vlhkost vzduchu, poškození rostlinných pletiv) je možné předpokládat výskyt choroby.

Nejsou známy. 
Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby a byl zjištěn výskyt choroby.

• ​Používání certifikovaného osiva a sazenic prostých infekce.
• V případě výskytu choroby je vhodné dodržet rozpětí v pěstování rajčat v rozmezí alespoň 2–3 let.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů Bacillus spp. a Pseudomonas fluorescens. Ty se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu 7–14 dní. K moření osiva se používá roztoku octa nebo peroxidu, chlornanu sodného, případně horké vody (50 °C na 30 minut).

Do jisté míry zajišťují ochranu i preventivně aplikované měďnaté přípravky registrované na plíseň rajčete. Jakmile se objeví první příznaky, je jakákoliv ochrana neúčinná.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných přípravků nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.

H. Matoušková, ÚKZÚZ