Rostlinolékařský portál

Mezi hostitelské rostliny patří z čeledi merlíkovité (Chenopodiaceae) řepa obecná, cukrová řepa, mangold, z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) slunečnice, z čeledi lichořeřišnicovité (Tropaeolaceae) lichořeřišnice.

Pohyblivé, aerobní a gramnegativní krátké tyčinky. Kolonie bakterií na agaru jsou hladké s celistvým okrajem, šedobílé až béžové barvy, na King B agaru tvoří difůzní zelený pigment.

Příznaky napadení, a to na listových čepelích a řapících, obvykle vznikají po poškození listového pletiva hmyzem či kroupami. Na listech jsou zpočátku vodnaté, tmavé skvrny, nepravidelného tvaru a velikosti. Skvrny bývají uprostřed šedivé až světle hnědé a jsou lemovány tmavohnědě. Napadené listové pletivo při silném napadení může vypadávat a může docházet k celkovému odumírání listů. Žilky uvnitř skvrny jsou zčernalé. Na řapíku se objevují černé podlouhlé skvrny, které časem praskají.

Vzniklé tmavé skvrny nepravidelného tvaru a velikosti lze snadno zaměnit s cerkosporovou listovou skvrnitostí, původce Cercospora beticola.

Optimální teplota pro růst a množení se pohybuje mezi 21–25°C. Patogen proniká do rostlin přes průduchy a hydatody nebo přes poranění. Během vegetace se v porostu šíří odstřikujícími kapkami deště. 
Bakterie přežívá na posklizňovývh rostlinných zbytcích v půdě a na osivu.

Celkově choroba není významně škodlivá, ale je důležitá z hlediska možné záměny s dalšími houbovými chorobami listů řepy.

• ​Pěstování rezistentních odrůd.
• Dodržování agrotechnických opatření jako je střídání plodin, zapravení posklizňových zbytků, vysévání zdravého osiva a vyvážené výživy rostlin.  

H. Matoušková, ÚKZÚZ