Rostlinolékařský portál

Jednoletá, 60–120 cm vysoká rostlina z čeledi lipnicovitých. Stébla přímá. Hustý svazčitý kořenový systém, který je k nadzemní biomase mnohem mohutnější než u pěstovaných obilnin a může pronikat do hloubky až 1,5 m. Pochvy listů lysé. Jazýček zpočátku jemně zoubkovitý, později rozdřípený. Ouška chybí. Čepele ploché, na okraji dolní části zpravidla porostlé dlouhými chlupy. Květenství všestranně rozkladitá lata. Klásky čárkovitě klínovité, zploštělé. Plody pluchaté obilky. Hromadně klíčí na jaře při teplotách kolem 10 °C (v několika etapách), biologická nula je 5 °C. Mimo časné jaro vzchází nepravidelně. Obilky jsou pluchaté, v  pluše a plušce jsou inhibiční látky způsobující dormanci. V mléčné zralosti klíčí větší podíl obilek než v plné zralosti. Dormance se mj. ruší extrémními teplotami (sežíhání strniště, promrznutí). Délka primární dormance je až 5 měsíců. Nejrychleji klíčí z hloubky kolem 5 cm, ojediněle může vzejít i z hloubky 25 cm. Podstatná část obilek vyklíčí v prvých dvou letech po uzrání, během 3 let tratí v půdě klíčivost 80 % obilek. Na těžkých půdách část obilek přežívá i 8 roků.

V porostech je oves hluchý nápadný svým vzrůstem a poměrně širokými listy, na kterých jsou na okrajích patrné chlupy. Na listech je zřetelný jazýček, ouška chybí. Laty vyrůstají nad klasy obilnin. K regulaci ovsa hluchého jsou vyvinuty účinné herbicidy. Oves hluchý je planým protějškem ovsa setého. U ovsa setého se vzácně objevují atavistické mutace, které opakují komplex znaků ovsa hluchého. Vzájemné křížení je možné, vznikají tzv. „fatuoidy“.
Oves hluchý je velmi tolerantní k půdním a klimatickým podmínkám, nelezneme jej prakticky ve všech výrobních oblastech a na rozmanitých půdních typech a druzích. 

oves setý (Avena sativa).

Oves hluchý je nepříjemný plevel zejména časněji vysévaných jařin. Jedna rostlina vytváří několik stovek obilek, které jsou v čerstvém stavu špatně klíčivé. Ke klíčení dochází na jaře. Obilky jsou zanášeny na pole především špatně vyčištěným osivem, dále se mohou šířit na srsti zvířat nebo zemědělskými stroji.
V pšenici lze k regulaci použít herbicidy s širším spektrem účinku. V ječmeni není z důvodu jejich fytotoxicity vůči této plodině jejich použití možné. Nejčastěji se proto k jejich regulaci používají listové graminicidy: pinoxaden a fenoxaprop. Při vyšší intenzitě zaplevelení se i v porostech cukrové řepy využívají listové graminidy, které lze použít také ve většině širokolistých plodin (brambory, mák, hořčice, luskoviny, slunečnice atd.) U kukuřice se regulace provádí obvykle provádí postemergentně, neboť většina preemergentních herbicidů vykazuje, především za sucha, na oves hluchý nedostatečnou účinnost. 

květena ČR
Holec, J., Jursík, M. Polní plevele a jejich regulace (2). Oves hluchý. Agromanuál, 2025, 20, 4, 6–7. ISSN 1801-7673