Rostlinolékařský portál

Polyfágní druh, živí se rostlinami mnoha čeledí – hvězdnicovité (Asteraceae), slézovité (Malvaceae), svlačcovité (Convolvulaceae), brutnákovité (Boraginaceae), sporýšovité (Verbenaceae) a bobovité (Fabaceae), živnou rostlinou housenek v ČR jsou především bodláky (Carduus spp.) a pcháče (Cirsium spp.), případně kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a kopřiva žahavka (Urtica urens). Ze zemědělských komodit škodí na sóji luštinaté (Glycine max). 

Dospělý motýl má v rozpětí křídel 55 až 70 mm. Svrchní strana křídel je pestře zbarvená s převahou oranžové, se žlutými až oranžovými skvrnami, na konci předních křídel jsou bílé skvrny na černém podkladu. Spodní strana předních křídel je zbarvena oranžově a skvrnitá. Spodní strana zadních křídel je zbarvena hnědobíle se čtyřmi malými modrými oky. Tělo je ochlupené, barvy od pískově žluté, přes hnědou až po černou. Samice i samec jsou si velmi podobní. 
Vajíčka mají soudečkovitý tvar. Jsou světle zelená, lesklá se světlejšími ostrými žebry. Housenky jsou ochlupené se žlutozelenými pruhy na hřbetní části, barva podkladu je šedá až černá. Na těle mají vidlicovité výrůstky a jemné ochlupení. Housenky jsou asi 40 mm dlouhé.  
Kukla je hranatá, hnědá s drobnými zlatými skvrnami. Doba vývoje je závislá na teplotě okolí. Kukly jsou zavěšené pomocí háčku vyrůstajícího na konci zadečku.

Dospělce babočky bodlákové nelze zaměnit s dospělci jiných druhů baboček, částečně je podobná pouze babočka jilmová.

Požerky na listech, skeletování, holožíry rostlin.

Migrující druh a výborný letec. Má dvě generace. V průběhu roku migrují za potravou směrem od jihu na sever a zpět. První generace táhne z Afriky do jižní a postupně do střední Evropy, zde se vyskytuje od dubna do července a rozmnožuje, druhá generace dospělých motýlů migruje během srpna až září po území Evropy, kde se opět rozmnožuje. Nová generace motýlů se vrací na podzim v říjnu zpět do jižní Evropy a dále do severní Afriky. Dospělci nejsou schopní v našich podmínkách přezimovat. Housenky první generace se vyskytují od června do července a druhé od srpna do září. Samice kladou vajíčka jednotlivě na vrcholky živných rostlin, housenky žijí jednotlivě. Dospělci se živí nektarem.

Běžný, obecně rozšířený druh. Není chráněný.  
Housenky se živí především bodláky, pcháči nebo kopřivou dvoudomou, které jsou plevelnými rostlinami. V Evropě škodí příležitostně na sóji. Hospodářské škody jsou lokální a v závislosti na daném ročníku. 
Užitečná jako opylovač rostlin.

Běžný, kosmopolitní druh, rozšířený v celé Evropě, v Asii, Africe a v Severní Americe.

Monitoring výskytu housenek na rostlinách. 

V zahraničních zdrojích se uvádí práh ekonomické škodlivosti: 

• 20 housenek na 1 m2 ;
• 14 housenek na 50 kontrolovaných rostlin. 

• Odstranění a následná likvidace kopřiv a pcháčů v okolí pozemku.  
• Přirozenými nepřáteli jsou parazitická moucha kuklice babočková (Sturmia bella), dále např. lumci, pavouci a vosy.

• Sběr housenek, odstraňování živných rostlin.

J. Juroch, ÚKZÚZ