Rostlinolékařský portál

Hostitelský okruh Meloidogyne hapla je velmi široký, zahrnuje asi 550 druhů dvouděložných rostlin. U jednoděložných bylo prokázáno pouze napadení cibule a hosty (bohyšky, funkie), pícní trávy a obilniny hostitelskými druhy nejsou. Nejdůležitějšími hostitelskými rostlinami jsou v podmínkách ČR rajče, brambory, mrkev, celer a petržel, popřípadě i cibule.

Příznaky poškození jsou tvořeny v první řadě drobnými hálkami na kořenech napadených rostlin. Velmi častá je také nadměrná tvorba postranních kořínků („vlasovitost") a větvení hlavního kořene, při časném napadení se hlavní kořen nevyvíjí vůbec. Silně infikované rostliny se zpožďují v růstu, v takovém případě můžeme na pozemku často pozorovat ohniska napadení.

Životní cyklus háďátka Meloidogyne hapla se poněkud liší v závislosti na tom, zda se daná populace druhu rozmnožuje partenogeneticky nebo sexuálně. Partenogeneze je u některých populací Meloidogyne hapla velmi častá, z tohoto důvodu někdy samci v populaci úplně chybějí, zatímco jindy je jejich výskyt relativně hojný. 
Vývoj probíhá opět přes 4 larvální stádia, první svlékání se uskutečňuje ve vajíčku, invazní larva 2. stádia proniká do kořenů hostitelské rostliny, ztrácí pohyblivost a začíná přijímat potravu z obřích buněk, které se vytvářejí okolo její hlavy. Larva se dále několikrát svléká, přičemž larvy samic dostávají typický zaoblený tvar a okolní pletivo se mění v hálku. V případě sexuálního rozmnožování opouští samec hadovitého tvaru těla hostitelskou rostlinu, vyhledává samici v hálce a páří se s ní. Dospělá samice v hálce zůstává a klade vajíčka do rosolovitého vaječného vaku. Ve střední Evropě se vyvíjejí v jednom vegetačním období obvykle 2 generace.

Na písčitých půdách může háďátko Meloidogyne hapla způsobovat značné ztráty vedoucí i k zaorání porostu. Větvení kůlového kořene zeleniny způsobené háďátkem vede k omezení komerčního uplatnění takto poškozených rostlin. 
Háďátko je v Evropě široce rozšířeno, vyskytuje se hlavně na lehkých písčitých půdách a není řazeno mezi karanténní organismy.

Háďátko písečné (Meloidogyne arenaria) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na rostlinách následujících rodů a druhů: fíkovník smokvoň (Ficus carica), olivovník evropský (Olea europaea), meruňka obecná (Prunus armeniaca), třešeň ptačí (Prunus avium), třešeň višeň (Prunus cerasus), slivoň švestka (Prunus domestica), mandloň obecná (Prunus dulcis), broskvoň obecná (Prunus persica) a slivoň vrbová (Prunus salicina) určených k pěstování s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Monitoring odebráním půdních vzorků a extrakcí háďátek z půdy je pracný a komplikovaný. Pro objektivní posouzení výskytu háďátka na pozemku je zapotřebí odebrat z 1 ha alespoň 100 dílčích vzorků, přičemž porost by měl být opět procházen tak, aby dráha odběru vzorků sledovala tvar písmene W. Výhodný je odběr většího množství půdy z porostu, do kterého jsou přesazeny rostliny mrkve libovolné odrůdy. Při pěstování za teploty cca 25 °C můžeme na kořenovém systému rostlin pozorovat za 30 dní první kořenové hálky indikující přítomnost háďátka.

Prahem škodlivosti je 9 jedinců na 100 g půdy, nicméně i nižší výskyt háďátek může vést k projevu příznaků a znemožnění prodeje napadené kořenové zeleniny.

Základem ochrany jsou nepřímá opatření, tzn. používání certifikovaného rozmnožovacího materiálu. Mořidlo není pro Meloidogyne hapla v ČR žádné registrováno, doporučuje se opět ošetření teplou vodou (60 min. při 45,5 °C). Použití této metody je ale třeba dobře uvážit a vhodné je i napřed otestovat, zda nedochází k poškození materiálu. 
Vhodným preventivním opatřením je i omezení přejezdů mechanizace z ploch s výskytem háďátka na nezasažená pole, v tomto případě je vhodné mechanizaci a pneumatiky před dalším vyjetím omýt. Hostitelskými rostlinami háďátka Meloidogyne hapla nejsou obilniny, proto by jejich zařazení do osevního postupu mělo výskyt háďátka na zamořeném pozemku snížit.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Verticillium chlamydosporum, Trichoderma spp., Penicillium sp. a Paecilomyces sp., z bakterií např. rod Bacillus spp. nebo Pasteuria sp. Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic do půdy nebo namáčením kořenů do roztoku přípravku.