Rostlinolékařský portál

Réva vinná (Vitis vinifera), ale patogen napadá i americké druhy révy.

Pokud jsou na jaře po vyrašení vydatnější dešťové srážky, objeví se asi za 3 až 4 týdny na listech drobné černé skvrny se žlutým lemem. V místech nekróz pletivo listu neroste, takže se horní strana listu trhá. Pokud jsou nekrózy četné, celý list zkadeří a roztrhá se. Také na řapících listů se mohou vyskytnout černé skvrny. Napadené listy zůstávají malé a předčasně žloutnou. Ve většině případů bývají napadeny pouze bazální listy. V pletivu listů se po infekci velmi rychle aktivuje obranný mechanismus rostliny. Buňky okolo hyf odumírají a další šíření houby je zpomaleno. Obranná reakce na napadených listech je viditelná jako tečková nekróza.  
Na zelených výhonech roste houba v korovém parenchymu, přičemž také zde se rostlina brání šíření houby odumíráním okolních buněk. Na letorostech jsou nejprve viditelné podélné černé skvrny, které postihují především bazální část letorostu. Při silném napadení se mohou rozšířit až k 8. internodiu. Černé skvrny se vytvářejí po odumření buněk epidermis a pod ní ležícího pletiva. Nekrotické skvrny místa se zvětšují a postupně nekrotizují, v konečné fázi mohou obklopit celou bázi výhonu. S prodlužovacím růstem letorostů se nekrotické pletivo trhá a vznikají charakteristické nekrotické protažené trhliny. Silně napadené letorosty zaostávají v růstu a mohou krnět. Když letorosty zdřevnatí, pokračuje houba v růstu a prorůstá révím. Při prorůstání réví houbou jsou napadena a poškozena také očka. Hnědé pigmenty v borce jsou houbou rozrušovány a napadené výhony v průběhu podzimu a zimy stále více blednou a jsou světle zbarveny. Na vybledlých místech se objevují černé plodnice patogenu.  
Patogen je jen zřídka schopný osídlit réví, ramena a kmínky a rozložit dřevo. Když je houbou prorostlá báze kmínku keře, očka, která se na ní nacházejí, odumírají a napadené rostliny neobrůstají. Při napadení staršího dřeva se nacházejí černé plodnice pod kůrou kmínku nebo hlavy keře.
V letech se silným výskytem patogenu se objevují nekrózy i na květenstvích, bobulích a stopkách hroznů.

Patogen se živí parazitickým způsobem i saprofyticky. Pohlavní stadium (teleomorfa) nebylo u nás dosud nalezeno, vyskytuje se pouze nepohlavní stadium patogenu. 
Patogen přezimuje jako mycelium v réví a víceletém dřevě, kde tvoří plodnice, pyknidy. Pyknidy se vytvářejí během podzimu a zimy jako hnědé až černé vyvýšené tečky o průměru 0,2–0,5 mm. V pyknidách se diferencují konidie (pyknospory), které mají dvě formy (α, β). Od jara počínaje rašením konidie postupně dozrávají a za vlhkého počasí se uvolňují z pyknid konidie, které jsou slepené a tvoří slizovitou žlutou masu. Z důvodu hákovitého tvaru se označují jako úponkovité spory. Ve vodě se od sebe oddělují a šíří se vodními kapkami, hmyzem i roztoči.  
Konidie klíčí za vysoké vzdušné vlhkosti a patogen proniká do pletiva listů a letorostů rašících z oček především průduchy. K infekci může dojít v širokém teplotním rozmezí 1–35.5 °C, i za nízké teploty 1 °C spory klíčí, ale inkubační doba choroby je až 30 dnů, s rostoucí průměrnou teplotou se zkracuje, při teplotě 10 °C je 15 dnů a při teplotě 23 °C pouhých 8 dnů. K infekci dochází za optimální teploty (23 °C) již při ovlhčení trvajícím 4 a více hod.

Životní cyklus černé skvrnitosti révy (převzato z Ohio State University Extension, USA, 2011)

Větší hospodářský význam má choroba pouze ve vlhkých letech s četnými srážkami v době rašení a současně chladným počasím, kdy je pomalejší růst letorostů. V letech se suchým jarem nemá choroba velký význam.
Škody vznikají především v důsledku napadení oček. Protože jsou zasažena převážně spodní očka, nevyvíjejí se v následujícím roce na bázi plodných tažňů výhony. Pokud jsou keře napadeny několik let po sobě, nevyrůstají žádné letorosty, nemohou být nastříhány tažně a keře révy jsou holé. Při silném napadení může ve vinici odumřít více než 40 % oček, hlavně bývají zasažena první 3 očka. Výpadky oček nezpůsobují jen snížení výnosů, ale ztěžují i výběr vhodných tažňů a vedou k předčasnému vyklučení keřů.
Patogen napadá vzácně také réví, ramena a kmínky a rozkládá dřevo. V případě napadení báze kmínků keře, odumírají na ní se nacházející očka a napadené rostliny neobrůstají. Patogen je však často zjišťován na starším poškozeném dřevě oslabených a odumírajících keřů, kde se může podílet na jejich postupném hynutí.
K napadení letorostů, listů, květenství a hroznů v našich podmínkách nedochází.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro vývoj a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Neexistuje. Dle výskytu v předchozím roce.

• Nejsou známy.

Ošetření je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

V zemích, které jsou významnými pěstiteli révy, jsou provozovány různé expertní systémy (Dss = Decision support systems - systémy na podporu rozhodování) na ochranu proti chorobám révy. Jsou založeny na simulačních modelech patogenů.  
Tyto systémy jsou provozovány buď jako součást software automatických meteorologických stanic, nebo webové aplikace a takto poskytované informace jsou zpoplatněné.

• Tepelné ošetření rozmnožovacího materiálu – ponoření na dobu 30 min. do vody 50 °C teplé redukuje výskyt patogenu bez poškození rostliny 
• Uplatnění preventivních pěstitelských opatření, která zajistí plnou vitalitu keřů, jako např. odstraňování odumřelých a odumírajících keřů, které představují zdroje infekce. 
• Pěstování odolných odrůd. Odolné jsou z moštových odrůd ´Rulandské modré´, ´Rulandské šedé´, ´Rulandské bílé´ a ´Ryzlink rýnský´, naopak citlivé jsou moštové odrůdy ´Müller-Thurgau´ a ´Modrý Portugal´ a ze stolních odrůd ´Chrupka bílá´ a ´Chrupka červená´.

Cílená ochrana proti černé skvrnitosti je obtížná. Mycelium uvnitř rostlinných pletiv, stejně jako i konidie (pyknospory) v pyknidách nelze fungicidy zasáhnout. Pouze je možné zabránit vyklíčení spor a vyloučit novou infekci. Na vyklíčené spory působí mnoho fungicidních přípravků, musejí však být aplikovány na listy a letorosty dříve než dojde k infekci, tedy preventivně. Nebezpečí nové infekce závisí na přítomnosti zdrojů – pyknid s konidiemi a na povětrnostních podmínkách, které podporují uvolňování konidií a vznik infekce. Pokud se ve vinici vyskytují charakteristické vybledlé výhony a je deštivé jaro, je třeba zahájit ochranu již v době rašení.

K zabránění vzniku rezistence k účinné látce nebo jiným účinným látkám se stejným mechanismem působení je třeba dodržovat doporučené dávky i počet aplikací přípravku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.