Rostlinolékařský portál

Velmi často lípa (Tilia spp.) a buk lesní (Fagus sylvatica spp.), ostatní dřeviny méně, většinou se vyskytuje na podzim na listech v opadu pod stromy – bříza (Betula spp.), habr (Carpinus spp.), dub (Quercus spp.) a další.

Na listech se tvoří nepravidelné, hnědé nekrózy, se světlejším středem, zpočátku jsou na listech jednotlivě a později se slévají ve větší plochy. Skvrny mají tmavší okraj. Často jsou postiženy i řapíky, které nekrotizují a listy předčasně opadávají. Při silném výskytu může postihnout i mladé letorosty, ty ale svůj růst většinou nezastavují.

Záměna je možná s jinými druhy patogenů způsobující listové skvrnitosti, při pochybnostech se doporučuje mikroskopické šetření.

Přezimuje na opadlém listí a odumřelých výhonech. Teleomorfa narůstá ze spodní strany listů v místě loňských nekróz od března do května, plodnice jsou tmavá perithecia (vel. 0,2–0,3 mm) s krátkými vyčnívajícími krčky. Askospory jsou hyaliní, s jednou přepážkou (vel. 14–17×3–4 µm). Uvolněnými askosporami se patogen šíří a infikuje za příznivých podmínek vyrašené listy. V průběhu léta až počátkem podzimu se na listech rozvíjí v okolí žilnatiny nekrózy a na těchto mrtvých pletivech listů a na kůře postižených letorostů drobná konidiomata anamorfy Discula umbrinella. Ta obsahuje jednobuněčné, dlouze oválné až elipsoidní konidie (vel. 9–14×4–6 µm), kterými se šíří během vegetace.

Výskyt je víceméně lokální, a to u všech věkových skupin dřevin. U mladých semenáčků se může vyskytovat i na děložních lístcích, tam může způsobovat silné zpomalení růstu. D. umbrinella je popisovaná také z izolací z asymptomatických listů bez příznaků poškození, je považovaná za běžného endofyta, který se projeví v okamžiku vlivu jiného stresového faktoru na dřeviny, např. po období dlouhodobého přísušku, vlivem jiného patogenu nebo škůdce apod.

D. Palovčíková, MENDELU