Rostlinolékařský portál

Všechny kultivary I. walleriana a hybridy, které vznikly z I. walleriana, I. balsamina, I. glandulifera, I. pallida, I. capensis jsou vnímavé, Impatiens New Guinea (Impatiens hawkeri) je rezistentní.

Plasmopara obducens tvoří coenocytické mycelium, na němž vyrůstají nepohlavní rozmnožovací orgány, tj. monopodialně, téměř pravoúhle větvené sporangiofory s ovoidními sporangii (velikost se podle různých autorů liší, např. 12–14×12–21 μm nebo 19–22×13–17 μm). Sporangiofory vyrůstají z průduchů, jsou bezbarvé, s mírně naduřelou bází. Ve větším množství tvoří na rubu listů hustý, bílý povlak. V listech, stoncích, řapících a květních stopkách se mohou tvořit také pohlavní spory (oospory), které jsou kulovité, silnostěnné, světle žlutohnědé, Ø 25–30 μm.

Velmi variabilní, v závislosti na době infekce. Rostliny infikované v rané fázi vývoje nebo ty, které jsou množeny ze systémově infikovaných řízků, zaostávají v růstu. U rostlin infikovaných později se koncem sezóny objevuje žloutnutí listů a defoliace, v konečné fázi jsou stonky bezlisté, holé, tzv. syndrom "zelené tyčky". Před opadem listů lze snadno přehlédnout další příznaky, např. podvinování listů, světle zeleně tečkované čepele nebo šednoucí čepele šířící se od okrajů, opad květů a poupat. Během chladného, vlhkého počasí vytváří patogen na rubové straně listů bílé sporangiofory se sporangii (diagnostický znak); sporangia však nemusejí být vždy přítomna. V pozdějších stadiích onemocnění stonky vodnatě zahnívají a odumírají.

Během vegetace se P. obducens šíří na krátké vzdálenosti sporangii přenášenými větrem a splavovanými vodou, při přesazení zdravých rostlin do infikované půdy, na větší vzdálenosti importovanými infikovanými rostlinami. Patogen systemicky prorůstá rostlinami a za chladného vlhkého počasí tvoří na rubu listů rozmnožovací orgány. Sporangia se tvoří po 5–14 dnech (nebo dokonce déle) od počátku infekce, takže asymptomatické rostliny mohou být mylně považovány za zdravé. Plíseň přezimuje oosporami v opadlých listech či stoncích. Oospory mohou dlouho přežívat v substrátu (přesná doba není známa), obecně oospory přežívají 8–10 let.

Destruktivní patogen, který může zcela znemožnit pěstování netýkavek.

USA, Kanada, Evropa, Japonsko, Australie a Jižní Afrika.

Preventivní opatření ve sklenících zahrnují použití zdravých rostlin, neudržování rostlin z jednoho vegetačního období do druhého, minimalizace vlhkosti a doby ovlhčení listů, u citlivých netýkavek preventivní aplikace fungicidů. U rostlin vysazených do volné půdy (u Impatiens walleriana) nepoužívat k zavlažování postřikovače v pozdních odpoledních nebo večerních hodinách. Odstranění infikovaných rostlin a opadlých listů okamžitě po zjištění onemocnění, ještě před vytvořením oospor. Napadené rostliny nelze ukládat na kompost.
Kurativní ochrana: obtížná, fungicidy by měly být aplikovány preventivně, první ošetření zálivkou, následně opakovaná aplikace na list v 10–12 denních intervalech.

I. Šafránková, MENDELU