Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

Candidatus Phytoplasma pruni-related strain: North American grapevine yellows

třída: Mollicutes řád: Acholeplasmatales čeleď: Acholeplasmataceae

Další české názvy: (NAGYIII)

EPPO kód: PHYPPN

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Hostitelem fytoplazmy je réva vinná (Vitis vinifera). Dalšími hostiteli jsou jetel luční (Trifolium pratense), jetel plazivý (Trifolium repens), jilm americký (Ulmus americana), lespedézie (Lespedeza spp.), pampeliška (Taraxacum spp.), platan západní (Platanus occidentalis), réva pobřežní (Vitis riparia), réva vlčí (Vitis vulpina) a střemcha pozdní (Prunus serotina).
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Detekční průzkum výskytu tohoto škodlivého organismu byl prováděn v roce 2023 a byl podpořen finančním příspěvkem EU
Příznaky poškození/napadení
Příznaky zahrnují změnu barvy listů a jejich svinování směrem dolů, odumírání vrcholů výhonů, špatný vývoj plodů a odumírání rostlin. Listy jsou křehké a kožovité, snadno se odlamují z výhonů. U bílých odrůd listy žloutnou a dochází ke žloutnutí listových žilek. Výhony jsou gumovité. U modrých odrůd se listy zbarvují do červena. V prvním roce se často příznaky projeví na jednom z výhonů jinak zdánlivě zdravé rostliny, v druhém roce a dalších letech infekce se příznaky projeví i na dalších částech rostliny. Infikovaná réva obvykle odumírá do dvou až tří let. Zatímco choroba postupuje poměrně rychle u vysoce náchylných odrůd, jako je Chardonnay a pomaleji u méně náchylných odrůd, jako je ´Cabernet Sauvignon´, rostlina révy postupně slábne a ve všech případech dochází k následnému odumření rostliny. Nevyhnutelný úhyn vinné révy odlišuje NAGY od fytoplazmy zlatého žloutnutí révy (Grapevine flavescence dorée phytoplasma) u které může dojít k remisi, přestože rostlina zůstává stále infikována.
Možnost záměny poškození/napadení
V révách s příznaky NAGY byla zjištěna také fytoplazma ze skupiny žloutenky aster (kmen fytoplazmy náležící do podskupiny 16 SrI-A).
Možná záměna příznaků s jinými fytoplazmami infikujícími révu vinnou, zejména s Grapevine flavescence dorée phytoplasma, Palatinate grapevine yellows phytoplasma, Ca. Phytoplasma solani (Bois Noir) a Australian grapevine yellows phytoplasma. Žloutnutí a svinování listů způsobují také komplex virů svinutky révy vinné. Možná je také záměna s příznaky způsobenými nedostatkem živin (zejména dusíku a fosforu).
Životní cyklus
Fytoplazmy jsou parazité sítkovic hostitelských rostlin.
Způsoby šíření
Hlavním způsobem šíření je přenos prostřednictvím vektorů (vektorem je hmyz sající ve floemu). Z přibližně 20 druhů křísků běžných ve vinicích ve Virginii bylo několik pozitivně testováno na přítomnost fytoplazmy NAGY. Pozitivita v testu však neznamená schopnost fytoplazmu přenést na hostitelskou rostlinu. Prokázaným vektorem je křísek Jikradia olitoria, u něhož byly provedeny úspěšně testy přenosu NAGY III sequevaru. Potenciálním vektorem je např. i křísek révový (Scaphoideus titanus), vektor fytoplazmy zlatého žloutnutí révy.
Fytoplazmy se přenáší také vegetativně infikovaným rostlinným materiálem.
V případě NAGY je vyšší výskyt infikované révy pozorován na okraji vinic nejblíže listnatým lesům, což naznačuje, že hmyzí přenašeči se do vinic stěhují z alternativních hostitelských rostlin na těchto hraničních stanovištích.
Hospodářský význam
U vysoce citlivých odrůd způsobuje NAGY pěstitelům vysoké ztráty, někteří pěstitelé byli nuceni ukončit produkci těchto odrůd. Během 5–10 let může dojít k úhynu až 25 % výsadby. Jako vysoce citlivé k infekci jsou např. odrůdy ´Alicante´, ´Alicante Bouchet´, ´Chardonnay´, ´Malbec´, ´Pinot Gris´, ´Pinot Noir´, naopak za relativně tolerantní odrůdy jsou považovány např. ´Merlot´, ´Cabernet Franc´, ´Petit Verdot´.
Ve Virginii se na onemocnění North American grapevine yellows podílí také kmen fytoplazmy ze skupiny I (skupina žloutenky aster, podskupina 16 SrI-A).
Zeměpisné rozšíření
Kanada, Spojené státy americké.
Fytosanitární regulace
Kmen fytoplazmy Ca. Phytoplasma pruni napadající révu je regulován dle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, v platném znění. Je zařazen mezi karanténní organismy pro EU, které se nevyskytují na území EU. Riziko zavlečení tohoto patogenu ze třetích zemí do EU snižuje zákaz dovozu rostlin révy ze všech třetích zemí kromě Švýcarska, stanovený ve výše uvedeném prováděcím nařízení Komise.
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu kmene fytoplazmy Ca. Phytoplasma pruni napadajícího révu na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.
V oblastech výskytu fytoplazmy se doporučuje použití zdravého rozmnožovacího materiálu, který byl testován a shledán prostým fytoplazmy. V případě projevení příznaků je nezbytné okamžité odstranění napadených rostlin. Likvidace hostitelských rostlin v blízkosti vinic, zejména V. ripariaV. vulpina. Monitoring a kontrola potenciálních vektorů. Doporučuje se pěstování tolerantních odrůd. Zdá se, že nejvyšší výskyt NAGY se vyskytuje v blízkosti zalesněných oblastí. Tuto informaci je třeba vzít v úvahu při výběru nových vinic, zvláště pokud pěstitel plánuje pěstovat náchylné odrůdy.  Ačkoli není přesně známo, jak velké prostorové oddělení je nutné k zabránění pohybu vektora do vinic, doporučená vzdálenost vinice od zalesněných oblastí se udává minimálně 30 metrů.
Autoři textu
Šárka Linhartová, ÚKZÚZ