Rostlinolékařský portál

Jabloň (Malus spp.), hrušeň (Pyrus spp.).

V ČR se nevyskytuje. Jeho rozšíření do evropských klimatických podmínek je však možné.

Detekční průzkum výskytu tohoto škodlivého organismu se v ČR provádí od roku 2022 a je podpořen finančním příspěvkem EU. 

Dospělý motýl má rozpětí křídel 10–11 mm. Přední křídla jsou tmavě hnědá až tmavě šedá s modrými linkami a nafialovělým leskem, na špici předního okraje mají černou skvrnku, dále mají podél předního okraje nejasné zrcátko s 3–4 černými tečkami uvnitř. Zadní křídla jsou šedohnědá, zpravidla světlejší než přední pár. 
Vajíčko má průměr okolo 0,7 mm a je kulaté, mírně zploštělé. Barva je bílá, tmavnoucí až do růžovo-hněda a do zelena. 
Housenky dosahují délky 10 mm. Jsou narůžovělé s jednou červenou příčnou páskou na každém článku. Hlava je hnědá. 
Kukla má na prvním zadečkovém článku široký pás tvořený množstvím malých trnů. Mladá kukla je světle žlutá, později tmavne. Plně vyvinutá kukla je černá.

Housenku lze zaměnit za housenku obaleče jablečného (Cydia pomonella), dospělce za další druhy z čeledi obalečovití (Tortricidae).

Mladé housenky vyžírají v plodech plochou komůrku pod slupkou, poté vyžírají chodbičku do jádřince. Ta je vyplněna rezavou drtí výkalů. Poškozená oblast na povrchu plodu tvoří červenohnědou skvrnu.

Obaleč jablečný – Cydia pomonella.

V chladnějších oblastech má jednu generaci ročně (Rusko), v teplejších oblastech (Čína, Japonsko) může mít až dvě generace za rok. Přezimuje housenka v zámotku v půdě, v prasklinách borky nebo v opadaném listí. Housenky i kukly jsou velmi odolné vůči mrazu – přežijí teploty až -29°C. Dospělci se začínají objevovat koncem jara/začátkem léta, páří se dva dny po vylíhnutí. V teplejších oblastech se objevuje první generace koncem května a druhá generace během srpna. 
Samice kladou vajíčka na spodní stranu listů a na povrch plodů. Jedna samice může naklást až 145 vajíček. Po 6–7 dnech se líhnou housenky. Ty se živí dužninou plodu a semeny v jádřinci.

Aktivně: letem na kratší vzdálenosti. 
Pasivně: housenky ukryté v napadených plodech, přezimující housenky na množitelském rostlinném materiálu nebo ukryté v půdě v kořenovém balu rostlin. Transportem se mohou rozšířit na velké vzdálenosti.

Poškozuje jablka podobně jako obaleč jablečný, která jsou neprodejná, druhotně mohou být napadána sekundárními patogeny. V některých oblastech Číny a na Sibiři může poškodit až třetinu úrody, při zanedbání preventivní ochrany může procento napadené úrody prudce vzrůstat.

Vyskytuje se ve východní Číně, v Japonsku, na Sibiři a v dalších částech Ruska, několik výskytů bylo zaznamenáno i ve Finsku.

Obaleč Grapholita inopinata se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Podle tohoto prováděcího nařízení je možné do členských států EU dovážet jablka ze třetích zemí, pokud plody pocházejí ze země nebo z oblasti, které byly uznány podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prosté obaleče G. inopinata, nebo pocházejí z místa produkce, kde jsou během vegetačního období ve vhodných termínech pro zjištění výskytu obaleče prováděny úřední prohlídky a průzkumy jeho výskytu, včetně vizuální prohlídky na reprezentativním vzorku plodů, které jsou při této prohlídce shledány prostými obaleče, nebo byly plody podrobeny účinnému ošetření po sklizni, aby se zajistilo, že jsou prosté tohoto obaleče. 
Obaleč G. inopinata je zařazen v Seznamu A 2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO) v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. Při zjištění výskytu na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

V oblastech s výskytem obaleče lze monitorovat jeho výskyt vyhledáváním vajíček na povrchu ovoce nebo listů pomocí lupy. Poškozené plody mají na povrchu tmavé skvrnky, po rozříznutí plodu lze vizuálně provést kontrolu na přítomnost housenky nebo chodbičky. Po sklizni se osvědčily neinvazivní způsoby detekce škod způsobených housenkami. Jsou to systémy založené na elektromagnetické energii, rentgenovém záření a termografii. K monitoringu výskytu dospělců se využívají feromonové lapače.

Při zjištění výskytu obaleče na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Kromě preventivních opatření uvedených v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE se uplatňuje kontrola ovoce před vývozem a kontrola přepravek určených k vývozu.

Insekticidní ošetření je nutné provést před tím, než larvy vniknou do plodů.