Rostlinolékařský portál

Larvy bázlivce Diabrotica barberi se vyvíjejí pouze na rostlinách čeledi lipnicovité (Poaceae). Z této čeledi je nejvýznamnější hostitelskou rostlinou kukuřice setá (Zea mays). V menším rozsahu jsou hostiteli larev také proso seté (Panicum miliaceum), rýže setá (Oryza sativa) a pšenice špalda (Triticum spelta). Dospělci rovněž preferují při žíru kukuřici (blizny, zrna), dále preferují květy zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis), rostlin rodu tykev (Cucurbita spp.) a slunečnice roční (Helianthus annuus). Kromě toho se živí pylem rostlin z čeledí bobovité (Fabaceae), hvězdnicovité (Asteraceae), lipnicovité a tykvovité (Cucurbitaceae).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu bázlivce D. barberi v ČR probíhal v roce 2024.

Dospělec má žlutou hlavu, štít zelený nebo žlutý, krovky zelené, někdy v ramenní části a v bazální třetině u švu s jantarovým nádechem, zadeček je žlutý, světle olivový nebo zelený. Tělo je dlouhé 4,8–5,6 mm. Vajíčko je bělavé a má typický vejčitý tvar. Je 0,6 mm dlouhé a 0,4 mm široké. Larva je protáhlá, válcovitá, zužuje se směrem k hlavě. Má tři páry nohou, které jsou nahnědlé. Zakončeny jsou jediným drápkem.

Dospělce je možné zaměnit za jiné druhy rodu Diabrotica, od nichž se odlišují následujícími znaky: D. barberi má hlavu, holeně a chodidla světlejší než D. longicornis a stehna jednobarevně zelená nebo žlutavá, zatímco D. virgifera má stehna zpravidla dvoubarevná, s tmavým, kaštanově nebo smolně hnědým vnějším okrajem. Larvy v půdě mohou být zaměněny s larvami jiných druhů rodu Diabrotica nebo s larvami kovaříků, tzv. drátovci. Drátovci jsou delší a to až 25 mm, sytě žluté až hnědé barvy s tmavě hnědou hlavou. Tělo drátovců je silně sklerotizované a působí mnohem pevnějším dojmem.

Rostliny mohou v důsledku poškození kořenů žírem larev schnout a poléhat. V důsledku nevyrovnanosti vodního režimu v rostlině klesají výnosy. Typickým příznakem jsou vyžrané chodby v kořenech. Dospělci, kteří poškozují kvetoucí rostliny, zapříčiňují špatné opylení rostlin.

Poškození pozorovatelné na nadzemních částech rostlin kukuřice může být zaměněno za poškození jinými druhy rodu Diabrotica.

Bázlivec D. barberi vytváří jednu generaci ročně. Přezimuje ve stadiu vajíčka. Část vajíček může mít prodlouženou diapauzu, která způsobí hibernaci vajíček 2–4 roky. Vajíčka klade samička ve snůšce 25–31 kusů. Larvy se líhnou koncem jara a začátkem léta. Živí se kořínky kukuřice a dalších plodin a prochází třemi instary. Nejnižší teplota vhodná pro vývoj larvy je 10 °C. Dospělec vylézá z půdy a živí se vrcholky kukuřic (kukuřičnými bliznami, střapci). Populace dosahuje vrcholu v době, kdy kukuřice kvete. Po zaschnutí květů opouští samice kukuřičná pole a stěhují se na přilehlé plevele a další hostitelské plodiny. Dospělci se dožívají okolo 90 dnů, v závislosti na teplotě to může být i méně.

Dospělci nejsou zdatní letci, většina jejich letů trvá okolo 1 minuty. Let delší než 10 minut je extrémně výjimečný. Dospělci mohou být přepravováni se zrnem i slámou kukuřice prostřednictvím místního i mezinárodního obchodu. Na velké vzdálenosti se mohou šířit nedospělá stadia (vajíčka, larvy, kukly) bázlivce při mezinárodním obchodu s půdou nebo jinými pěstebními substráty s rostlinami, ale pravděpodobnost tohoto způsobu přenosu je nízká.

Larvy bázlivce ožírají kořeny a dospělci škodí na nadzemních částech hostitelských rostlin. I když není k dispozici podrobné samostatné hodnocení hospodářského dopadu D. barberi v USA, každoroční dopad tří nejvýznamnějších druhů, respektive poddruhů bázlivců škodících na kukuřici v USA, a to bázlivce kukuřičného (D. virgifera virgifera) a bázlivců D. barberi a D. undecimpunctata howardi, se odhaduje na přibližně 1,17 miliardy USD, což zahrnuje náklady na ochranu a ztráty výnosů.

S. Amerika: Kanada, USA.

Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 se bázlivec D. barberi řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Účinným opatřením proti zavlečení tohoto bázlivce do EU je zákaz dovozu zeminy a pěstebních substrátů ze všech třetích zemí kromě Švýcarska. Bázlivec D. barberi je rovněž zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

V oblastech výskytu bázlivce D. barberi by měla strategie integrované ochrany zahrnovat střídání plodin, orbu, vhodné termíny setí a sklizně, rezistenci hostitelských rostlin, monitoring populací bázlivce, biologické způsoby ochrany a insekticidní ošetřování proti dospělcům a larvám. V současnosti je významným způsobem ochrany na americkém kontinentu využívání geneticky modifikovaných odrůd kukuřice, do kterých byl uměle vnesen gen z bakterie Bacillus thuringiensis (Bt kukuřice).

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

P. Tóth, L. Víchová, ÚKZÚZ.