Rostlinolékařský portál

Dlouhan Arrhenodes minutus napadá různé druhy dubu (Quercus spp.), ale může se vyvíjet i v dalších listnatých dřevinách z rodů buk (Fagus spp.), jilm (Ulmus spp.) a topol (Populus spp.), živnou rostlinou je i javor jasanolistý (Acer negundo).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu dlouhana A. minutus v ČR dosud nebyl proveden.

Dospělci jsou nápadně protáhlí lesklí brouci s dlouhým noscem. Jejich velikost je velmi variabilní, od 4 do 35 mm. Zbarvení dospělců může být červenohnědé až hnědočerné. Krovky nesou úzké, podlouhlé nažloutlé skvrny, které se často spojují a tvoří dva nebo tři příčné pruhy. Brouci vykazují nápadný pohlavní dimorfismus. Zatímco nosec samic je dlouhý a štíhlý, u samců je zploštělý a široký, zakončený velkými kusadly. 
Vajíčka mají průměr menší než 1 mm, jsou kulatá, průsvitná a postupně tmavnou. Jsou kladena jednotlivě do dřeva. 
Larvy jsou bílé, protáhlé, válcovité a prohnuté, se 3 páry hrudních nohou a jedním párem panožek. 

Dospělci jsou natolik charakterističtí, že vylučují možnost záměny s jinými dřevokaznými škůdci.

Larvy se zavrtávají do dřeva, obvykle přímým směrem do jádra. Tenčí kmeny mohou být provrtány z jedné strany na druhou a zpět chodbou ve tvaru U. V řezivu se poškození projevuje horizontálními požerky v různých směrech. Průměr chodbiček se s vývojem larev zvětšuje od 0,2 mm až po 4 mm. Kolem vstupních otvorů mohou být viditelné trus a piliny.

Příznaky v napadeném dřevu jsou charakteristické, ale existuje možnost záměny za poškození jinými dřevokaznými škůdci, například z čeledí pilořitkovití (Siricidae), korovníkovití (Bostrichidae) nebo tesaříkovití (Cerambycidae).

Dospělci se líhnou v květnu a jsou aktivní až do srpna. Brouci se často shromažďují v místech poranění kmene, vábeni vytékající mízou. Po páření kladou samičky v těchto místech vajíčka jednotlivě do malých jamek vyhloubených do bělového dřeva. Samice pokrývá vajíčka trusem a lepkavým sekretem. Samci chrání samice během kladení vajíček před ostatními samci a predátory. V laboratorních podmínkách se larvy z vajíček líhnou po třech týdnech. Životní cyklus trvá obvykle 3 roky, v některých případech jen 2, nebo naopak 4 roky.

Nejpravděpodobnější cestou šíření dlouhana jsou zásilky dřeva a dřevěných výrobků z hostitelských dřevin ze Severní Ameriky. Dlouhan A. minutus byl např. zachycen v roce 2005 ve Francii v zásilce dřeva a kůry dubu bílého (Quercus alba) z USA. U dospělců bylo pozorováno, že se shromažďují i pod kůrou jiných než hostitelských druhů dřevin. Dřevo s kůrou těchto dřevin proto může také představovat určité riziko pro další šíření A. minutus do oblastí mimo areál výskytu. 

A. minutus působí v Severní Americe ztráty na produkci kvalitního tvrdého dřeva. Poškozené dřevo nelze využít v řadě technologií zpracování. Jeho karanténní status však vychází zejména z toho, že je považován za přenašeče karanténního houbového patogenu Bretziella fagacearum, původce vadnutí dubů, jehož riziko pro Evropu je popsáno ve stati věnované tomuto onemocnění. 

Dlouhan A. minutus se vyskytuje v Severní Americe, konkrétně v jihovýchodních provinciích Kanady, východní až střední části USA a v Mexiku.

Dlouhan A. minutus je zařazen mezi karanténní škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EU a jejichž zavlékání do EU a rozšiřování v EU je zakázáno. Ochranu proti jeho zavlečení zabezpečují i fytosanitární opatření spočívající v praktickém zákazu dovozu hlavních hostitelských dřevin, na nichž by mohl být dlouhan přenesen z oblasti jeho rozšíření, v zákazu dovozu kůry a v požadavcích na ošetření dřeva z hlavních hostitelských rostlin, dováženého z oblastí rozšíření dlouhana. 

Monitoring by měl být zaměřen na porosty, v nichž se vyskytují hostitelské rostliny dlouhana (duby, buky, topoly a jilmy), a to především v rizikových územích, kterými jsou okolí letišť a podniků dovážejících a zpracovávajících dřevo. Při vizuálním průzkumu se kontrolují jednotlivé stromy, kde se sleduje výskyt dospělců v okolí ran a pod kůrou a výskyt požerků. Dospělce lze odchytávat pomocí světelných lapačů s fluorescenčními lampami s černým světlem. Nejvhodnější období pro odchyt a sledování dospělců je mezi květnem a srpnem, zatímco požerky lze sledovat celoročně.

Při zjištění výskytu dlouhana na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu škůdce.

Ochrana v porostech spočívá především v prevenci, tj. v ochraně před poraněním stromů a v rychlém odstraňování odumírajících stromů a pokácených kmenů.

T. Růžička

EFSA (European Food Safety Authority) 2019: Pest categorisation of Arrhenodes minutus. EFSA Journal 2019;17(2):5617 
EFSA (European Food Safety Authority), Ipekdal K., Rassati D. and Graziosi I., 2023: Pest survey card on Arrhenodes minutus. EFSA supporting publication 2023: EN-8219. 
EPPO 2025: EPPO Global Database Arrhenodes minutus. EPPO 2025: Arrhenodes minutus. EPPO datasheets on pests recommended for regulation. (accessed 2025-16-10) 
Kapitola P., Kroutil P., Růžička T., Řehořová H., Topičová B., 2017: Karanténní škodlivé organismy na lesních dřevinách. ÚKZÚZ. 102 s. ISBN: 978-80-7401-149-8 
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019.