Rostlinolékařský portál

Vrtule višňová je závažný škůdce třešní a višní. Mezi její hostitelské rostliny patří slivoň pensylvánská (P. pensylvanica), slivoň vrbová (P. salicina), slivoň vykrajovaná (P. emarginata), střemcha pozdní (P. serotina), střemcha viržinská (P. virginiana), třešeň ptačí (P. avium), višeň obecná (P. cerasus) a višeň turecká (P. mahaleb).

Vyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem. Výskyt vrtule višňové byl poprvé zjištěn na území České republiky v roce 2014 v okresech Strakonice a Hodonín.

Úřední průzkum výskytu vrtule višňové pomocí odchytu dospělců na žluté lepové desky a žluté lepové desky s návnadou probíhal v ČR v letech 2015–2017 a výskyt vrtule byl potvrzen na dalších územích.

Dospělci jsou 4–5 mm dlouzí. Hruď a zadeček jsou převážně černé. Báze štítku je černá, nohy jsou nažloutlé. Na křídlech jsou černé příčné pásky. Poslední páska na vrcholu křídla je vidlicovitě rozdvojená nebo je vrchní větev pásky oddělena nezbarvenou ploškou, takže z ní zbývá pouze tmavá skvrnka na vrcholu křídla. 
Vajíčka jsou bílá, elipsovitá s délkou okolo 1 mm. 
Larvy jsou beznohé, světlé. 
Pupárium je tmavě zbarvené, přibližně 5 mm dlouhé.

Larvy vrtule višňové je možné zaměnit s larvami vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi), ale i s larvami dalších vrtulí, kladoucích do třešní a višní (Rhagoletis fausta, Rhagoletis indifferens), které se však u nás nevyskytují. Dospělce je možné zaměnit s jinými druhy vrtulí.

Prvním příznakem napadení, který ale není příliš patrný, je přítomnost vpichů na plodech v místech kladení vajíček, okolo nichž obvykle dochází ke změnám barvy slupky. Vylíhlé larvy způsobují červivost plodů, sekundárně doprovázenou napadením houbovými chorobami. Dužina napadených plodů hnědne, měkne a zahnívá, což mnohdy vede k opadu.

Příznaky je možné zaměnit s příznaky napadení vrtulí třešňovou (R. cerasi).

Vrtule višňová má jednu generaci do roka. Dospělci se líhnou v červnu. Oplozené samičky kladou vajíčka pod slupku nezralých plodů. Larvy se líhnou po 4–7 dnech a živí se dužinou plodů. Žír larev trvá obvykle 2–5 týdnů. Poté larvy opouštějí plody a v půdě pod hostitelskou dřevinou vytvářejí pupárium, které přezimuje. Vrtule višňová napadá později zrající třešně a višně, jelikož vývojový cyklus tohoto druhu je o 3–4 týdny opožděn oproti vrtuli třešňové.

Vrtule višňová se na kratší vzdálenosti šíří aktivně letem. Na delší vzdálenosti se může šířit transportem napadených plodů. Významnou roli při šíření vrtule višňové na delší vzdálenosti mohou mít pupária škůdce v kořenovém balu při mezinárodním obchodu s již plodícími hostitelskými rostlinami.

Vrtule višňová znehodnocuje napadené plody, které jsou obvykle následně poškozovány původci hnilob. Je závažným škůdcem třešní a višní v Severní Americe. V Evropě při výskytu v oblastech, kde se pěstují třešně a višně, škodí zejména na pozdních odrůdách višní. V Německu se vyskytuje prakticky ve všech produkčních oblastech těchto plodin. Vyšší populační hustoty dosahuje v územích, kde se třešně a višně pěstují extenzivně a kde jsou rezervoáry vhodné pro udržování a růst populace, např. opuštěné sady a neobhospodařované plochy s hostitelskými rostlinami. Napadení višní dosahuje v Německu 20–30 % a ve všech oblastech s výskytem vrtule višňové je doporučována insekticidní ochrana.

Vrtule višňová je původem ze Severní Ameriky. Vyskytuje se na jihovýchodě Kanady, v řadě států USA i v Mexiku. V Evropě byl tento druh zjištěn v Belgii, České republice, Francii, Chorvatsku, Itálii, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku a Švýcarsku.

Vrtule višňová byla podle dříve platných fytosanitárních předpisů karanténním druhem pro EU, ale podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 již tento karanténní status (i vzhledem k současnému rozšíření v EU) pozbyla.  
Vrtule višňová byla od roku 1975 zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. V roce 2005 byla přeřazena do Seznamu A2 EPPO, v němž jsou škodlivé organismy doporučené k regulaci, které se na území EPPO vyskytují.

Monitoring výskytu dospělců vrtule višňové se provádí pomocí žlutých lepových desek anebo žlutých lepových desek s potravním atraktantem, které se umístí do porostu hostitelských rostlin v červnu. Výskyt se sleduje až do srpna.

V omezeném rozsahu lze odchytávat dospělce na žluté lepové desky, popřípadě žluté lepové desky s atraktantem.

Perspektivní metodou je hubení dospělců pomocí bodové aplikace návnady s insekticidem.