Rostlinolékařský portál

Letorosty bývají poškozeny od vrcholů, postupně vadnou a zasychají. Květenství vadnou, zasychají a opadávají. Při snížení teplot k bodu mrazu se zastavuje růst letorostů, čepele listů jsou zkadeřené a jemně mozaikovité.

Ke konci zimy a v předjaří se snižuje odolnost révy k poklesům a výkyvům teplot. Citlivost k mrazům je významně nižší od fáze počátku slzení. Dojde-li v tomto období k poklesu teplot na -4 až -6 °C a více, dochází k poškození buněk. Pokud jsou keře kontaminovány původci bakteriální nádorovitosti (Rhizobium vitis, R. radiobacter), může dojít k procesu tumorogeneze a vzniku zpravidla plošných nádorů na kmíncích. 
Jarními mrazy jsou více ohroženy rané rašící odrůdy (např. ´Rulandské bílé´, ´Rulandské šedé´, ´Rulandské modré´, ´Chardonnay´) a mladé výsadby. Očka ve stadiu vlny (BBCH 5) mohou být poškozena již při teplotách pod -3 °C. Letorosty včetně listů a květenství poškozují již poklesy teplot na -1 až -2 °C.

• Výběr vhodné lokality a stanoviště (ne mrazové kotliny). 
• Výběr později kvetoucích odrůd do rizikových lokalit. 
• Instalace protimrazových systémů. 
• Pravidelné sledování krátkodobé předpovědi počasí v kritickém období. 
• Příprava protimrazových opatření.

• V období rizika poklesu teplot lze rovněž využít dočasný černý úhor (vyzařování přes den akumulovaného tepla). 
• Použití protimrazových systémů. 
• Zadýmování (spalování organických látek - balíky slámy aj.). 
• Ohřev vzduchu spalováním (plynu nebo pevných paliv – ohřevné koše s uhlím nebo koksem, parafinové svíce aj.). 
• Mísení vzduchu (vrtulníky a ventilátory). 
• Postřik keřů vodou v nočních hodinách kritického období pomocí aplikační techniky (zadešťování – využití přeměny skupenského tepla).