Rostlinolékařský portál

Je to polyfágní zástupce (žeroucí na listech rostlin) na velkém počtu druhů listnatých dřevin. Nejčasněji jsou imaga viditelná na následujících druzích: líska obecná (Corylus avellana), dub (Quercus spp.).

Délka těla dospělců je 0,6–0,7 cm. Tělo je pokryto dlouhými, podlouhlými šupinami, které mají bronzovou nebo zlatozelenou barvu. Tykadla a nohy jsou zbarveny podobně jako zbytek těla. Stehna (femur) všech párů nožek mají široký, špičatý trn. Štít je kratší než jeho šířka. Krovky jsou podélně rovnoběžně rýhované.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru bez končetin a se zřetelnými kusadly.

Druh je velmi podobný ostatním druhům rodu Phillobius. P. pyri na rozdíl od zbytku rodu odlišuje relativně uniformní barva celého těla i všech jeho přívěsků, tedy bronzová nebo zlatozelená U ostatních druhů jsou tyto části zbarveny více do zářivě zlatozelena, nebo jsou zde odlišnosti ve zbarvení těla, tedy krovek, štítu a hlavy a končetin. Larvy těchto druhů (rodu Phillobius) není možné makroskopicky rozeznat.

Poškození na dřevinách, resp. na jejich listech, je dobře rozpoznatelné, jedná se o tzv. dopředný žír dospělců (často jsou poškození označována také jako „okrajové zářezy“). Jsou to křivolaké chodbičky směřující od okrajů listů k jejich střední žilce. Toto poškození se tvoří na listech při menší síle populace listohlodů. Při vyšší početnosti imága listy pouze nepravidelně děrují. Larvy jsou vázány na půdní prostředí, to znamená, že asimilační aparát nepoškozují.

Se jmenovanými druhy stejného rodu (viz výše) je předmětný druh dle charakteru poškození hostitelské dřeviny snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na rostlinách. Silný žír dospělců bude zase snadno zaměnitelný s žírem polyfágních druhů housenek a housenic, proto zde bude opět hrát roli přímá determinace jedinců na listové ploše stromů.

Brouci se rojí jednou za rok, mají tedy univoltinní vývoj. Na listech je můžeme spatřit ponejvíce v červnu až červenci. Nakladená vajíčka na listy dřevin opadávají na zem a zde se dále vyvíjejí larvy. Larvy v zemi také zimují a následně projdou kukelním klidem, ale to až na jaře následujícího roku.

Tento druh škodí v maturním stádiu především jako fyziologický škůdce. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt a aktivita tohoto druhu silná a opakovaná a je doplněna nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelského stromů.

P. Martinek, MENDELU