Rostlinolékařský portál

Je to polyfágní zástupce (žeroucí na listech rostlin) na velkém počtu druhů listnatých dřevin. Nejčasněji jsou imaga viditelná na následujících druzích stromů: bříza (Betula spp.), dub (Quercus spp.) a dalších druzích především „měkkolistých“ listnáčích.

Délka těla dospělců je 0,4–0,6 cm. Tělo je pokryto dlouhými chloupky, které vyvolávají dojem jemného bílého ojínění celého povrchu těla. Barva zbytku těla je černá a tykadla a nohy jsou zbarveny podobně jako zbytek těla. Stehna (femur) předních párů nožek mají rozšířený charakter a dosti zřetelný hrot směřující vpřed. Štít je kratší než jeho šířka. Krovky jsou podélně rovnoběžně rýhované.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru bez končetin a se zřetelnými kusadly.

Druh je velmi podobný ostatním druhům rodu Polydrusus. P. cervinus je na rozdíl od P. impar, P. mollis, P. picus, P. tereticollis zřetelně jinak zbarvený a potom také mírně menší velkosti. Uvedené příbuzné druhy jsou zbarveny podstatně více do zlatava, hněda, leskle černa s bílými flíčky na šítu a krovkách, resp. do hnědobíla. Larvy těchto druhů (rodu Polydrusus) není možné makroskopicky rozeznat.

Poškození na dřevinách, resp. na jejich listech, je dobře rozpoznatelné, jedná se o tzv. dopředný žír dospělců (často jsou poškození označována také jako „okrajové zářezy“). Jsou to křivolaké chodbičky směřující od okrajů listů k jejich střední žilce. Při vyšší početnosti imága listy pouze nepravidelně děrují. Larvy jsou vázány na půdní prostředí a jsou rhizofágní, vyvíjí se tedy na kořenech srhy laločnaté - Dactylis glomerata, to znamená, že asimilační aparát dřevin nepoškozují.

Se jmenovanými druhy stejného rodu (viz výše) je předmětný druh dle charakteru poškození hostitelské dřeviny snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na rostlinách. Silný žír dospělců bude zase snadno zaměnitelný s žírem polyfágních druhů housenek a housenic, proto zde bude opět hrát roli přímá determinace jedinců na listové ploše stromů.

Brouci se rojí jednou za rok, mají tedy univoltinní vývoj. Na listech je můžeme spatřit ponejvíce v dubnu až červnu. Nakladena jsou vajíčka samicemi do půdy, kde následně probíhá celý vývoj, který vrcholí zakulením až na jaře následné vegetační sezóny.

Tento druh škodí v maturním stádiu především jako fyziologický škůdce. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt a aktivita tohoto druhu silná a opakovaná a je doplněna nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelského stromů.

P. Martinek, MENDELU