Rostlinolékařský portál

Je to polyfágní zástupce (žeroucí na asimilačním aparátu rostlin) na velkém počtu druhů jehličnatých dřevin. Nejčasněji jsou imaga viditelná na následujících druzích: borovice (Pinus spp.), smrk (Picea spp.)a na dalších druzích jehličnanů.

Délka těla dospělců je 0,4–0,6 cm. Tělo je pokryto dlouhými chloupky, je zde přítomný dojem intenzivního hnědého ojínění krovek, štítu a hlavy. Barva zbytku těla je světle hnědá, tedy tykadla a nohy jsou zbarveny podobně. Na krovkách i přes zmíněné ojínění jsou patrné četné bílé znaky - jejich umístění je hlavně při konci krovek. Stehna (femur) předních párů nožek mají široký charakter. Štít je kratší než jeho šířka. Krovky jsou podélně rovnoběžně rýhované.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru bez končetin a se zřetelnými kusadly.

Druh je velmi podobný ostatním druhům rodu Polydrusus. P. tereticollis je na rozdíl od P. cervinus, P. impar, P. mollis, a P. picus zřetelně jinak zbarvený a potom také mírně menší velkosti. Uvedené příbuzné druhy jsou zbarveny podstatně více do temně hněda s bílým ojíněním, zelena až zlata, světle hněda, resp. černa s bílými flíčky na šítu a krovkách. Larvy těchto druhů (rodu Polydrusus) není možné makroskopicky rozeznat.

Poškození na dřevinách, resp. na jejich listech a jehlicích, je dobře rozpoznatelné, jedná se o tzv. dopředný žír dospělců (často jsou poškození označována také jako „okrajové zářezy“). Jsou to křivolaké chodbičky směřující od okrajů listů k jejich střední žilce. Toto poškození se tvoří na listech při menší síle populace. Při vyšší početnosti imága listy pouze nepravidelně děrují. Larvy jsou vázány na půdní prostředí a jsou rhizofágní, to znamená, že asimilační aparát nepoškozují.

Se jmenovanými druhy stejného rodu (viz výše) je předmětný druh dle charakteru poškození hostitelské dřeviny snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na rostlinách. Silný žír dospělců bude zase snadno zaměnitelný s žírem polyfágních druhů housenek a housenic, proto zde bude opět hrát roli přímá determinace jedinců na listové ploše stromů.

Brouci se rojí jednou za rok, mají tedy univoltinní vývoj. Na listech je můžeme spatřit ponejvíce v dubnu až červnu. Vajíčka jsou samicemi nakladena do půdy, kde následně probíhá celý vývoj, který vrcholí zakulením až na jaře následné vegetační sezóny.

Tento druh škodí v maturním stádiu především jako fyziologický škůdce. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt a aktivita tohoto druhu silná a opakovaná a je doplněna nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelského stromů.

P. Martinek, MENDELU