Rostlinolékařský portál

Je to polyfágní zástupce žeroucí na velkém počtu druhů především listnatých dřevin. Ale i výskyt na jehličnanech není výjimečný. Tento druh je možné zastihnout především na následujících druzích dřevin a také bylin: bříza (Betula spp.), šťovík (Rumex spp.), vřes obecný (Calluna vulgaris), buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies).

Délka těla dospělců je 0,4–0,6 cm. Tělo je hustě šupinkaté prakticky na celém svém povrchu. Dospělci mají krásně černý a lysý krovkový šev v jeho přední polovině. Barva těla je především světle hnědá s bílým a černým žíháním. Štít je kratší než jeho šířka.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru bez končetin a se zřetelnými kusadly.

Druh je velmi podobný ostatním druhům zmíněné čeledi, ale lze spatřit několik významných rozdílů. Prvním z nich je více oválný charakter těla – zadeček je téměř stejně tak dlouhý, jako je široký. Dalším rozdílem je přítomnost silně vyvalených (až kónický tvar) složených očí na hlavě dospělců. Od druhů stejného rodu je tento druh rozpoznatelný přítomností štětinek na krovkách, tyto útvary nesou přítomné u zbytku druhů rodu (např. S. capitatum). Larvy druhů čeledi nosatcovitých je možné makroskopicky rozeznat jen za pomoci zvětšovací optické techniky a obecně dle velikosti dospělců.

Poškození na dřevinách, resp. na jejich jehlicích, listech, pupenech a jemné kůře, je dobře rozpoznatelné. Při vyšší početnosti imaga listy nepravidelně děrují a jehlice odkousávají od okrajů. Larvy jsou vázány na půdní prostředí a jsou rhizofágní, to znamená, že asimilační aparát nepoškozují.

Se jmenovanými druhy stejného rodu (viz výše) je předmětný druh dle charakteru poškození hostitelské dřeviny snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na rostlinách. Silný žír dospělců bude zase snadno zaměnitelný s žírem polyfágních druhů housenek a housenic, proto zde bude opět hrát roli přímá determinace jedinců na listové ploše stromů.

Brouci se rojí jednou za rok, mají tedy univoltinní vývoj, kde se nevyskytují samci – množí se tedy pouze partenogeneticky. Na listech můžeme imága spatřit ponejvíce v dubnu až červnu (červenci). Vajíčka jsou nakladena samicemi do půdy, kde následně probíhá celý vývoj, který vrcholí ještě na konci léta, to znamená, že nová generace druhu je přítomná ještě v září a říjnu. Po tomto období se brouci uchylují k zimování v půdě.

Tento druh škodí v maturním stádiu především jako fyziologický škůdce. Byly zaznamenány také škody na výsadbách, kde larvy poškozují kořeny malých velkostí. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt a aktivita tohoto druhu silná a opakovaná na mladých dřevinách (např. nárostech) a je doplněna nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelského stromů.

P. Martinek, MENDELU